Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Navigační satelitní systém Galileo

11. 12. 2013

 

Navigační satelitní systém Galileo
 
Evropský navigační systém Galileo (GSA) bude sídlit v bývalé budově České konsolidační agentury v Praze-Holešovicích. Rozhodli o tom velvyslanci zemí EU dne 8. prosince 2010 na svém zasedání. Ze dvaceti sedmi jich 22 hlasovalo pro Prahu, čtyři pro Noordwijk, jeden se zdržel. To nás samozřejmě potěšilo. Tímto rozhodnutím bude Česká republika vůbec poprvé ve své historii hostit významnou unijní instituci. Z nových členských zemí se to již dříve povedlo Maďarsku, Polsku, Litvě a Slovinsku.
 
          O projekt Galileo se původně ucházelo jedenáct zemí. Nakonec po dlouhých jednáních zůstaly ve hře jen dvě – ČR a Nizozemsko. Díky tomuto rozhodnutí se z Bruselu do Prahy během roku 2011 přestěhuje administrativní a provozní část systému, asi 80-100 lidí spolu s počítačovým vybavením. EU bude za pronájem prostor ČR platit prvních pět let jen symbolické 1 euro ročně. Pak se částka zvýší na úroveň „zlevněného tržního nájmu“.
 
Umístění sídla GSA (Galileo Supervising Authority) je prestižní záležitostí. Rozhodně je to pro Českou republiku mnohem lepší, než kdyby místo toho získal Mirek Topolánek pro sebe teplé místečko ředitele Mezinárodní energetické agentury (obsazení šéfa IEA byla druhá možná varianta pro ČR, zřejmě ji obsadí náš soupeř - Nizozemsko). A tak zatím „trafika pro valašského ogara“ nebude. Evropský navigační systém by měl začít fungovat v roce 2014.
 
A v čem tedy bude tento systém pro nás Evropany lepší než americký GPS. Kdyby ničím jiným, tak alespoň tím, že nám ho nebudou moci Američané při nějaké jejich krizi, která je kdykoliv ze strany "islamistů s dynamitem u pasu"   možná, nebudou moci vypnout a tak ochromit značnou část světa na GPS závislou.  
 
Konkurenční projekt GPS byl projektován na 24 družic. Nyní jich je ale na oběžné dráze kolem Země 32. Původní název systému je NAVSTAR GPS (Navigation Signal Timing and Ranging Global Positioning System), který nesou také jeho vlastní družice. Vývoj NAVSTAR GPS byl zahájen v roce 1973 sloučením dvou projektů určených pro určování polohy System 621B (USAF) a pro přesné určování času Timation (US Navy). Mezi léty 1974–1979 byly prováděny testy na pozemních stanicích a byl zkonstruován experimentální přijímač. Od roku 1978–1985 začalo vypouštění 11 vývojových družic bloku I. V roce 1979 byl rozšířen původní návrh z nedostačujících 18 na 24 družic. Od roku 1980 začalo vypouštění družic se senzory pro detekci jaderných výbuchů jako výsledek o zákazu jaderných testů mezi USA a SSSR.
 
Počátkem 80. let se projekt dostává do finančních problémů. V roce 1983, kdy sovětská stíhačka ve vzdušném prostoru SSSR sestřelila korejské civilní dopravní letadlo (KAL 007) a kdy všech 269 lidí na palubě zahynulo, oznámil americký prezident Ronald Reagan, že po dokončení bude GPS k dispozici i pro civilní účely.
 
Proč chce Evropa mít vlastní navigační systém? Systém budovaný EU a ESA (Evropská kosmická agentura) má především odstranit závislost na americkém GPS (Global Positioning Systém) - viz výše. Jedním z vedlejších důvodů je to, že Galileo například kvalitněji pokryje i oblasti na severu Evropy, kde je použití GPS omezené.
 
Co má Galileo nabídnout? V podstatě stejné možnosti, jaké mohou s GPS využívat běžní lidé, tedy především navigaci pro řidiče. Poskytovat by měl také vylepšení bezplatné služby, která má občany varovat před nejrůznějšími druhy nebezpečí a jeho součástí by měla být i služba, která umožňuje přijímat nouzový signál vysílaný loděmi, letadly či osobami. Zpoplatněná bude služba, která poskytne ještě větší přesnost a větší datový tok. Tu by mohli využívat třeba geodeti při zaměřování pozemků. Důležité bude také uplatnění nadstavbových aplikací, které budou Galileo využívat. Jde například o sledování kontejnerů, mýtné systémy nebo systémy pro sledování životního prostředí a zemědělské výroby.
 
Jak vlastně satelitní navigace funguje? Určení výšky a pozice na Zemi je založeno na zjištění, jak daleko se v daném okamžiku nachází přijímač od alespoň čtyř satelitů. Tato vzdálenost se měří podle toho, jak dlouho každý z rádiových signálů putuje od družice k přijímači. Zatím jsou na oběžné dráze pouze dva satelity, celkem jich má být 30, z toho tři záložní. Pro plné spuštění systému jich bude stačit 18. Navigační terminály Galilea budou při výpočtu polohy využívat jak evropské satelity, tak existující družice amerického a ruského systému.
 
Jak bude Galileo přesný? Má nabídnout větší přesnost než GPS nebo GLONASS; americký systém umožňuje zaměřit polohu s přesností zhruba na 15 metrů a ruská satelitní síť pracuje s odchylkou 50 metrů, Galileo má standardně nabídnout odchylku v řádu pouhých metrů. Má vysílat pět druhů signálů – Open Service (OS) bude volně dostupný. Jeho signály budou využívat 2 pásma: 1164–1214 MHz a 1563–1591 MHz. Přijímače budou mít horizontální přesnost lepší než 4 metry a vertikální lepší než 8 metrů (nebo horizontálně pod 15 metrů a vertikálně pod 35 metrů při použití jednoho pásma). Protože bylo dosaženo dohody o kompatibilitě s americkým systémem, budoucí přijímače navíc budou zároveň využívat i GPS, Commercial Service (CS), která bude šifrovaná, zpoplatněna a má poskytnout přesnost lepší než OS, Safety of Life Service (SOL), který bude šifrovaný s důrazem na integritu a bezpečnost, pro nasazení např. v řízení letového provozu, Search and Rescue (SAR) bude služba nouzové lokalizace v rámci celosvětové družicové záchranné služby COSPAS/SARSAT s možností oboustranné komunikace a Public Regulated Service (PRS), který bude šifrovaný, s kontrolovaným přístupem a dlouhodobou podporou, určený pro armády a bezpečnostní složky států.
 
Kolik bude Galileo stát? Systém Galileo, na kterém se EU dohodla v roce 2002, má stát 3,5 miliardy eur (asi 90 miliard korun českých). Původně měla 1,5 miliardy na rozjezdovou fázi do roku 2008 zaplatit EU a ESA, další náklady, odhadem přes dvě miliardy eur, měla z nejvýše třetiny uhradit společná pokladna EU a zbytek soukromý sektor. Ale poté, co konsorcium velkých evropských firem kvůli obavám o ziskovost projektu od vybudování Galilea v podstatě odstoupilo, unie rozhodla financovat projekt z unijních prostředků, zatímco soukromý sektor by pak financoval provoz Galilea.