Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Radyně je dominantou Plzeňska

27. 7. 2012

 

Zřícenina hradu Radyně dominuje krajině u Plzně
 
Bývalý hrad Radyně se nachází ve Švihovské pahorkatině na vrchu Radyně v nadmořské výšce 569 metrů mezi Starým Plzencem a Plzní v západních Čechách.
Královský hrad byl postaven před rokem 1361 během vlády Karla IV. Původní německé jméno Karlskrone se neujalo a tak byl hrad už krátce po svém založení nazýván podle vrchu, na němž stojí. S výjimkou východní strany, kde je svah nejstrmější, obíhal hrad 9–14 metrů široký a 5 metrů hluboký příkop a val s 1,2 metru silnou zídkou na koruně. Na jihozápadě, kde se val stáčí, byla do něho vložena věž s průjezdem a vrátnicí, před níž byl ještě 10 metrů široký obezděný příkop. Bezprostředně za první věžovitou bránou musel příchozí po mostě překonat okružní příkop, aby dosáhl druhé brány, která měla podobu průjezdu v hranolové věži v jihozápadním rohu hradního areálu. Na jižní straně se lze setkat s prvky aktivní obrany. Jedním z nich je neobvyklá obezděná plošinka trojúhelníkového tvaru předsunutá před hradbu u druhé brány, druhým je vysoká bašta podkovovitého půdorysu na východě. Oba tyto obranné prvky měly zajistit možnost boční střelby (pokrýt mrtvý prostor) u jižní hradby a úzká různě široká vodorovná plošina mezi čelní stranou hradby a vnitřním okrajem příkopu měla zlepšit stabilitu hradby a bránit jejímu sesouvání u druhé brány. Bašta je z hlediska stavebního vývoje pravděpodobně mladší a její výstavba byla reakcí na válečné události první třetiny 15. století. Za druhou bránou se cesta dělí. Její levá větev pokračuje při obvodové hradbě na sever. Obvodová hradba nad strmým srázem nesla dřevěné podsebití a ani nemusela být příliš vysoká; pod půlkruhovou věží palácového jádra přecházela v objekt obdélníkového půdorysu o rozměrech 9×6 metrů (zde asi byly konírny). Prostor na severu byl od předešlého oddělen kulisovou bránou a tvořil tak vlastně jakési severní předhradí. Pravá odbočka cesty za druhou bránou stoupá vzhůru do prostoru malého, téměř čtvercového dvorku, kde stávaly tři velmi špatně dochované objekty nejasného účelu. Nachází se zde i jedna ze dvou cisteren na vodu (druhá byla vyhloubena jižně od hranolové věže palácového jádra), která byla napájena dešťovou vodou ze střechy hradního paláce. Ten byl ústřední stavbou hradu a vymezoval východní hranici dvorku. Podobně jako na šumavském hradu Kašperk se jedná o obdélníkovou budovu spojenou se dvěma obytnými věžemi – hranolovou na západě a podkovovitou na východě. Horní úrovně obou věží spojovala chodbička v konstrukci krovu. Hlavní obytné prostory, které byly plochostropé, se nacházely ve druhém patře. Zde nacházíme i dvě roubené komory. Nezodpovězenou otázkou zůstává vstup do samotného paláce. Podle jedné verze ústila cesta z dvorku západně pod palácem při severozápadním nároží hranolové věže na most nesený vysokými pilíři, po němž bylo možné se dostat k samotnému vstupnímu portálu. Vstup do paláce by se tak příliš nelišil od dnešního. Existuje však i jiná možnost, kterou navrhl A. Sedláček – portál do paláce mohl být přístupný po schodišti přístavkem ze severního předhradí.
Hrad během staletí mnohokrát změnil svého majitele. V roce 1920 ho od Adolfa Arnošta z Valdštejna koupil Starý Plzenec a během osmi let byla provedena velká oprava hradu. Počátkem 50. let 20. století se stal hrad majetkem státu a následně byl na hradní čtverhranné věži vybudován převaděč televizního signálu. V 70. letech 20. století proběhla další rozsáhlá opravu hradu a pod hradem byla vybudována restaurace s parkovištěm. Od 90. let je hrad opět majetkem města Starý Plzenec.
Na hrad se dá dobře dojít ze Starého Plzence po žluté a poté zelené turistické značce (od vlakového nádraží asi 2,5 kilometru, z náměstí asi 2 kilometry). Ke zřícenině gotického hradu vede i cyklostezka č. 2124 ze Starého Plzence. Parkoviště se nachází pod hradem, asi 100 metrů daleko.
Z vrcholu věže je krásný pohled na široké okolí. Na západě je vidět Plzeň, hrad Přimda, za dobré viditelnosti Šumava. Jihovýchodně lze zahlédnout zbytky hradu Vlčtejna, východně pak část střechy zámku Kozel. Na sever pak leží Starý Plzenec, nad nímž se na pravém břehu Úslavy rozprostírá na kopec Hůrka s rotundou sv. Petra a Pavla. Okolo Starého Plzence vede naučná stezka vybudovaná k 1000. výročí založení Staré Plzně. Stezka prochází historickými místy i přírodními lokalitami jako je např. Černá stráň na Hůrce (z břidlice), podél Starého rybníka v Sedlci, vesnici se 600 obyvateli, která je součástí města Starý Plzenec, dvouhektarovým buližníkovým chráněným přírodním útvarem Andrejšky v nadmořské výšce 428-473 metrů atd.
Pro zajímavost uvádím dílčí technické údaje: nadmořská výška podlahy sklepení je 566,69 m n. m., výška podlahy ochozu věže od podlahy sklepení je 21,18 metrů. Celková výška věže (uvnitř hradu) je 22,13 metrů. Na ochoz věže vede 118 schodů. Průměrná tloušťka zdiva paláce dosahuje 2,45 metru /věže 2,3 metru/. Výška ochozu nad údolím řeky Úslavy ve Starém Plzenci je 258 metrů.
Otevřeno je v dubnu a květnu v sobotu a neděli mezi 10.-18. hodinou, v červnu-srpnu od úterý do neděle ve stejný čas, v září a říjnu v sobotu a neděli mezi 10.-17. hodinou. Jindy pouze po předchozí dohodě. Vstupné je pro dospělé 30 Kč, pro děti 6-15 let, studenty, invalidy, seniory nad 65 let 15 Kč. Děti do 6 let mají vstup zdarma. Výhodné je rodinné vstupné (nejméně 2 dospělí+1 dítě nad 6 let) – dospělí 20 Kč, děti 10 Kč.
            Každý hrad musí mít nějakou, nejlépe strašidelnou, zajímavost. Tato zřícenina gotického hradu není výjimkou. Traduje se pověst o zlém Radoušovi.  Podle ní byl hrad Radyně založen Ušatým Radoušem. Byl krutý a nehezký. Měl dlouhé oslí uši a z úst mu vykukovaly dlouhé kančí zuby. I přesto že byl ošklivý, se brzy oženil. Nebyla to však svatba veselá. Radouš si vzal za ženu dívku, která ho nechtěla ani vidět, natož s ním žít. Byla to dcera vesnického krejčího a Radouš ji jednoho dne unesl na svůj hrad. Uplynul rok a Radoušovi a nešťastné dívce se narodil syn. Avšak když děťátko Radouš poprvé spatřil, viděl, že má stejné oslí uši a kančí zuby jako on. A tak ženu i dítě zabil.  Netrvalo dlouho a Radouš opět vyšel z hradu do vsi a unesl další dívku. Čas plynul a dívka povila dceru. Radouš se stejně jako poprvé podíval na právě narozené miminko, a když zjistil, že je zase stejným způsobem zohaveno, zopakoval svůj krutý čin podruhé. Tak se také stalo ještě několikrát, až sedmé manželce se podařilo i s novorozencem utéci. A od té doby se už Radouš nevydával do vsi proto, aby unesl nějakou dívku. Již ztratil všechny naději, že by se mu mohlo narodit dítě stejné jako ostatním. A tak jediné, co po sobě Radouš zanechal, bylo šestnáct tajných podzemních chodeb, ve kterých je skryt jeho poklad.  Ohromné bohatství, ukryté pod hradem, hlídá již dlouhé věky lakotný lichvář, zakletý do černého psa, a duch samotného Radouše, který ani po smrti nenašel věčný klid. Přízrak Ušatého Radouše se na Radyni zjevuje v pravé poledne a nad hradem se vždy přežene silná bouřka. Tak si dejte pozor.