Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Plzeňský kraj je v ČR nejlepší pro žití

16. 2. 2011

 

Plzeňský kraj je v ČR nejlepší pro život lidí

My, co žijeme v Plzeňském kraji, máme štěstí: právě náš kraj se při podrobném zkoumání ukázal jako nejlepší místo pro život v České republice. Druhý skončil Královéhradecký kraj, třetí Praha. Kritérii byla například hustota sítě lékařů, možnosti pro volný čas, veřejná doprava či míra objasnění trestných činů.

Agentura Bison & Rose v tomto projektu „Místo pro život 2011“ porovnávala jednotlivé české kraje jako celky. O tom, ve kterém kraji je nejpříjemnější žít, rozhodovala čtrnáctičlenná porota. Zasedli v ní například kardiochirurg Jan Pirk, zakladatelka sítě mateřských center Rut Kolínská, desetibojař Tomáš Dvořák či duchovní Zbigniew Czendlik. A poměřovali celkem 54 kritérií z různých oblastí života.

Kritéria, která členové poroty měli k dispozici, byla pestrá: ekologie a životní prostředí, zdravotnictví a sociální síť, péče o děti a vzdělávání, volnočasové aktivity a turismus, občanská společnost a tolerance, podmínky práce a bezpečnost. O tom, kde se dobře žije, tak vypovídala nejen hustota silniční a železniční sítě nebo počet školek a lékařů, ale například i to, kolik je kde dárců krve, dobrovolných hasičů či jak se obyvatelé zapojují do veřejného života. Kardiochirurg Jan Pirk měl o volbě nejdůležitějšího kritéria jasno od začátku. „Na první místo jsem dal ekologii a přírodu. Prostředí, ve kterém každý organismus žije, je rozhodujícím faktorem pro jeho zdárný vývoj, růst a přežívání," řekl známý lékař.

Vítězství Plzeňského kraje je dáno i tím, že kraj vhodně kombinuje výhody venkova, tedy hlavně přírody Šumavy a Českého lesa, a velkého města s širokou nabídkou kulturního vyžití (Plzeň).

Nelichotivé hodnocení Ústeckého kraje naopak překvapivé není. Kraj sráží na dno hlavně vysoká nezaměstnanost a mizivé vyhlídky na brzké zlepšení. Jsou zde města, kde skoro každý druhý nezaměstnaný hledá marně práci déle než rok. Vzdělanější lidé se z kraje stěhují pryč podle hesla: „Kdo uteče, ten vyhraje.“

Trochu překvapivě však utíkají lidé i z Karlovarského kraje. Občané jsou v něm otrávení hlavně nezájmem vlády a centrálních úřadů o tento nejzápadnější český kraj. Lidé zde jsou si vědomi, že si musí pomoci sami, že nim nikdo „z Prahy“ nepomůže. Jako hrůzný příklad může sloužit silnice z Prahy do Karlových Varů. Jak říkají Karlovarští, tu nikdo nepostaví ani za sto let.

Hlavní město ČR skončilo třetí. Přestože je tu celkem pohodlný život například díky husté dopravní síti, pak vzduch, který tu lidé dýchají, nepatří k nejlepším. Praze také ubrala body velká kriminalita. Zato město trochu překvapivě bodovalo v počtu lidí, kteří recyklují odpad. Je jich tu o pětinu víc než jinde v republice. Že by Pražané byli tak uvědomělí? Ne, ale Praha motivuje občany tím, že v rámci poplatků za komunální odpad platí hlavně za ten směsný. Čím více tedy obyvatelé vytřídí, tím mají menší nádoby na směsný odpad, a tím pádem také méně platí.

 

plzensky-kraj-logo.gif

Místo pro život – pořadí krajů

Kraj

silné stránky

slabé stránky

1. Plzeňský

dobré pracovní podmínky, aktivní lidé, dostatek lékáren

téměř pětina lidí není dosud připojena k vodovodu s pitnou vodou!

2. Královéhradecký

ochota obyvatel angažovat se, vstřícnost vůči handicapovaným lidem

málo dětských hřišť

3. Praha

hustá dopravní síť

vysoká nehodovost, kriminalita, drogy

4. Zlínský

vyšší objasněnost trestných činů, nadprůměrně dobré pracovní příležitosti

vysoká nemocnost, slabě rozvinutá zdravotní síť

5. Jihočeský

hodně zeleně, možnosti rekreace

příliš řídká dopravní síť

6. Vysočina

hodně dobrovolných hasičů, zájem lidí o veřejné dění

podprůměrná návštěvnost kulturních akcí

7. Pardubický

podprůměrná kriminalita, nízká nezaměstnanost

málo dětských hřišť

8. Jihomoravský

dobré platové podmínky

nedobrá sociální a zdravotní síť

9. Liberecký

hodně ubytovacích kapacit, vodních ploch k rekreaci

příliš mnoho lidí, kteří berou drogy, málo dárců krve

10. Karlovarský

kraj má nadprůměrný počet zelených a vodních ploch

hodně mladých nezaměstnaných lidí, kraj se postupně vylidňuje

11. Olomoucký

hodně kulturních institucí, velká kapacita mateřských škol

nízké mzdy

12. Moravskoslezský

rozvinutá silniční síť, nízký podíl uživatelů drog

nadměrné emise, velká produkce nebezpečného odpadu

13. Středočeský

vlídný k seniorům

nadprůměrná produkce nebezpečného odpadu

14. Ústecký

velká rozloha chráněných krajinných oblastí

bezpečnost, péče o děti, vzdělávání

      I v letech 2012 a 2014 se Plzeňský kraj umístil v projektu na 1. místě (v roce 2013 se umístil druhý za Prahou).

      Podle pořadatelů si Plzeňský kraj prvenství vysloužil  v roce 2014 díky nabídce péče o děti a úrovni vzdělávání. Nezaměstnanost je druhá nejnižší v Česku. Lidé v regionu žijí déle než v jiných místech. Proti loňsku ubylo uživatelů drog, přibylo policejních hlídek a širší je nabídka kulturních akcí i sportovní možnosti. Produkce odpadu je nejmenší v republice. Autoři uvedli, že „bolavým místem“ zůstává infrastruktura a nedostatečná síť silnic, na nich navíc umírá hodně lidí.

      Druhá ve srovnání skončila Praha, za ní byl Královéhradecký kraj. Tři poslední pozice připadly stejně jako v předešlých letech Moravskoslezskému, Středočeskému a Ústeckému kraji.

      Podle údajů Českého statistického úřadu v posledních deseti letech (2005-2014) nové obyvatele nejvíce lákal Středočeský kraj. Stárl také pomaleji než ostatní regiony. Jako jediný měl vyšší podíl dětí než seniorů.

Pořadí krajů ve srovnání v projektu Místo pro život (2014):

1) Plzeňský, 2) Praha, 3) Královéhradecký, 4) Jihočeský, 5) Pardubický, 6) Liberecký, 7) Jihomoravský, 8) Zlínský, 9) Vysočina, 10) Karlovarský, 11) Olomoucký, 12) Moravskoslezský, 13) Středočeský, 14) Ústecký.