Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Lázně a minerální prameny v ČR

6. 1. 2013

 

Lázně a minerální prameny v ČR
 
Lázně jsou místem odpočinku, klidu, pohody a relaxace. Přinášejí svým návštěvníkům zlepšení fyzického i psychického zdraví. Každé lázně jsou zaměřené na léčbu a prevenci konkrétních chorob a zdravotních problémů.
V dalším textu uvedu vybraná lázeňská místa v ČR a využitelnost jejich vod k léčení.
 
Bílina
má přírodní léčivý minerální pramen. Ten se nazývá Bílinská kyselka. Teplota vyvěrající vody je 17-20 °C. Při pitné léčbě se pramenem léčí onemocnění dýchacích orgánů, choroby žaludku a vleklé záněty slinivky břišní, nemoci ledvin a močového měchýře, onemocnění jater a žlučníku, dna a dnavé kaménky.
 
Bludov
nabízí přírodní, slabě mineralizovanou, silně alkalickou, termální vlažnou podzemní vodu síranochloridosodného typu se zvýšeným obsahem fluoridů.
 
Františkovy Lázně
produkují na rozdíl od celkem „bezpečně pitných“ minerálních vod Karlových Varů či Mariánských Lázní poněkud „projímavé“ vody Glauberova typu, tedy síranovosodné (Na2SO4) vody nejrůznější koncentraci. Jsou vhodné při onemocnění trávicího a vylučovacího ústrojí, pro něž pití této vody podobné jako pohyb pro pohybový systém. Příznivě může pití této vody působit u onemocnění látkové výměny, při zácpě. V těchto západočeských lázních se také používá místní léčivá rašelina k léčení ženských chorob (František ).
 
Janské Lázně
Vlastní pramen janskolázeňské thermy se nachází v sevřeném údolí na úpatí Černé hory (l299 m n. m.) v Krkonoších. Prameny vyvěrají ve výšce 615 m n. m. V současné době se jímání provádí ze dvou vrtů – Janova pramene a Černého pramene. Oba jsou hluboké asi 50 metrů a nacházejí se pod budovou léčebny Lázeňský dům. Oba zachycují vodu z pásma, které se nachází v hloubce 700-1400 metrů. Jedná se o přírodní prostou termální minerální vodu hydrouhličitanovápenatosodného typu. Její vlastnosti jsou dány místem její akumulace v čočkách zkrasovatělých krystalických vápenců. Celková mineralizace se pohybuje okolo 300 mg/l s rozhodujícím podílem vápníku. Teplota v místě vývěru je 27,5 °C. Obsah radioaktivních složek nepřekračuje normu pro pitnou vodu.
 
Karlovy Vary
Teplým zřídlům na území dnešních Karlových Varů prý lidé přisuzovali léčivou moc už dávno před založením města Karlovy Vary. První historicky dochovaná léčba se uskutečnila na sklonku 14. století, kdy si zde po náročném lovu Karel IV. koupal své bolavé nohy v minerální vodě jednoho z pramenů. Od té doby až do 16. století se karlovarští lékaři drželi výhradně tohoto způsobu lázeňské léčby. Podnět k zamyšlení nad využitím pramenité vody i k vnitřnímu užívání dal doktor Václav Payer v roce 1521. K dokonalosti dovedl tuto metodu ale až MUDr. David Becher, který se zároveň zasloužil o vyváženost lázeňských pitných kúr.
Karlovarské minerální vody jsou si základním složením podobné, avšak pro rozdílnou teplotu a jiný obsah kysličníku uhličitého mají rozdílné účinky. Z celkem dosud 79 objevených pramenů různé vydatnosti se využívá k pitné kúře třináct (bez Becherovky, to je trochu jiná kategorie). Chladnější prameny mají mírně projímavý účinek, teplejší zpomalují vylučování žluče i žaludečních šťáv. Dále v textu uvádím jejich lokalizaci:
            Na Vřídelní kolonádě (naposledy renovována v letech 1969-75 prof. Vobrubou, předtím kryta již od 16. století empírovou, litinovou i dřevěnou kolonádou) je nejteplejší a nejznámější karlovarský pramen číslo 1 – Vřídlo se schopností vyprodukovat až 2000 l/min. Stáří Vřídla se odhaduje na 200–300 tisíc let. Vřídlo se používá nejen k pitné kůře, ale také je jediným pramenem využívaným ke koupelím. Voda vyvěrá ze země a potrubím je vedena do fontánky. V okolí Vřídla jsou vrty, které zachycují zbylou vodu a potrubím ji odvádějí do hotelů asanatorií, část (ani ne 5 %!!!, zbytek odtéká bez užitku do říčky Teplá) se pak distribuuje pod názvem Mattoni či Aquila. Vřídlo má teplotu 72-73,4 °C a pod tlakem plynů vystřikuje vodu až do výše 12 metrů. V prostoru kolonády je umístěno celkem pět nádob s vřídelní vodou o teplotách 72, 57 a 41 °C. Sadová kolonáda původně sloužila jako promenáda Blanenského pavilonu. Ten byl v šedesátých letech 20. století zbourán. Kolonáda však zůstala stát a v nedávné době byla kompletně zrekonstruována. Na kolonádě a kolem ní najdete 3 minerální prameny Hadí pramen s teplotou 30 °C. Tento pramen obsahuje méně minerálů než ostatní prameny, ale větší množství CO2. Z hadí tlamy vytéká přímo v Sadové kolonádě. Sadový pramen vytéká od poloviny 19. století v blízkosti Vojenského lázeňského ústavu. Původně se jmenoval Císařský. Má teplotu 47,4 °C a je přístupný denně od 6.00 do 18.30 hodin. Pramen Svoboda s teplotou 60 °C byl objeven také ve druhé polovině 19. století při stavbě Lázní III. Proto ho najdete v altánu mezi Lázněmi III. a Mlýnskou kolonádou. Své nynější jméno má od konce 2. světové války. Dříve se jmenoval Lázeňský, poté nesl jméno Františka Josefa I. Původní neorenesanční Mlýnská kolonáda od Josefa Zítka z let 1871-81 byla roku 1893 prodloužena ke Skalnímu prameni a měří tak celkem 132 metrů. Pod její střechou, kterou nese 124 korintských sloupů, se nachází orchestřiště a pět minerálních pramenů. Její prostory zdobí alegorické plastiky a sochy. Skalní pramen do roku 1845 vyvěral v říčce Teplé. Po terénních pravách byla jeho voda přivedena do míst dnešní Mlýnské kolonády. Tento pramen má vodu teplou 53 °C. Dnešní pramen Libuše se původně nazýval pramen Alžbětiných růží. Vznikl spojením čtyř menších pramenů. Libuše je teplá 62 stupňů Celsia. Kníže Václav I. je teplý 65 °C. Voda tohoto zřídla byla využívána k výrobě karlovarské léčivé soli. Koncem 18. století se prý svou vydatností a silou mohl měřit s Vřídlem. Kníže Václav je vyveden do dvou pramenních váz. Kníže Václav II. je teplý 58 °C a vytéká před kolonádou naproti orchestřišti. Mlýnský pramen 56 °C teplý se využívá už od 16. století (játra, stavy po žloutence atd.). Dnešní pramen Rusalka se do roku 1945 jmenoval Nový pramen. Voda z něho vyvěrající byla svého času více oblíbená než z Mlýnského pramene. Měl i svou kolonádu Nového pramene, která byla později přestavěna a pojmenována jako Mlýnská. Rusalka má teplotu 60 °C. Tržní kolonáda z roku 1883 od architektů Helmera a Fellnera je dřevěná stavba, postavená ve švýcarském stylu. Měla podle plánu zastřešovat zřídla jen několik let. Když už však stála nad Tržním pramenem a Karla IV. více než sto let, přistoupilo město Karlovy Vary k jejímu zachování a kompletní rekonstrukci. Tržní pramen je teplý 62 °C. Od svého objevení (1838) se několikrát ztratil a znovu objevil. Pramen Karla IV. je teplý 64 °C. Léčivé schopnosti tohoto zřídla možná přispěly k rozhodnutí císaře Karla IV. vybudovat zde lázně. O objevení Karlových Varů vypovídá právě reliéf umístěný nad tímto pramenem. Zámecká kolonáda z let 1911-13 od Friedricha Ohmanna se nachází nad Tržní kolonádou. Má dvě části: kolonádu Horního pramene a kolonádu Dolního pramene. Prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Horní zámecký pramen jinou teplotu (50 °C) i obsah CO2 než Dolní zámecký pramen (55 °C), který je pro veřejnost přiveden na tržní kolonádu. Vývěr v Zámecké kolonádě je určen pouze pro klienty Zámeckých lázní. Tato kolonáda byla dlouhá léta uzavřena. Veřejnosti je opět zpřístupněna od počátku 21. století.
 
Konstantinovy Lázně
Hlavní léčebné metody v Konstantinových Lázních jsou založeny na využití přírodních léčivých zdrojů – minerální uhličité vody. Pramen přírodní železnaté hydrogenuhličitanové sodnohořečnaté hypotonické kyselky z hloubky 40 metrů má vydatnost 120–150 litrů za minutu při teplotě 9,1 °C a má nejvyšší obsah oxidu uhličitého v celé České republice.
 
Lázně Libverda
Základem léčebných postupů a procedur je Libverdská kyselka, jejíž účinek je založen na působení CO2. Právě oxid uhličitý pozitivně ovlivňuje zejména periferní krevní oběh. Jedná se o přírodní prostou železnatou kyselku (hydrogenuhličitanohořečnatovápenatého typu), která obsahuje zvýšené hodnoty kyseliny křemičité, dále je hypotonická a studená. Minerální voda je využívána jednak k přípravě koupelí i k důležité pitné kůře, která by měla být součástí každého zdejšího lázeňského pobytu.
 
Luhačovice
Na území Luhačovic vyvěrá 16 hydrouhličitanochloridosodných kyselek a jeden sirný pramen. Nejznámějšími minerálními prameny jsou Vincentka, Aloiska, Ottovka, Pramen Dr. Šťastného a Pramen Sv. Josefa. Teplota vyvěrající vody se pohybuje mezi 10-12 °C. Luhačovické vody jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě pro vysoký obsah minerálních látek a pro vynikající proplynění volným kysličníkem uhličitým.
V Luhačovicích začal před časem vyvěrat nový minerální pramen, nazvaný Viola. Studie pramene je známá již 15 let (od roku 1996). Jedná se o pořadí 16. minerální pramen v Luhačovicích.
K léčebným kůrám se v lázních využívá osm pramenů. Zda se mezi ně zařadí i Viola, rozhodnou až speciální zkoušky a testy. Pramen je hodně slaný a mineralizovaný. Zatím je možné odebírat vodu z pramene jen v provizorních podmínkách, v budoucnu by měl být pramen sveden až k lázeňskému domu Praha.
 
Mariánské Lázně
V širším okolí města vyvěrá přes 160 minerálních pramenů, ve městě samotném kolem padesáti. První jména pramenů uváděl již v roce 1766 Johann Josef Zauschner. Šlo o Ambrožův pramen (podle tepelského opata Ambrože), Křížový pramen (podle vytesaného dřevěného kříže, který stál vedle pramene), Rudolfův pramen (podle korunního prince a následníka trůnu Franze Josefa I. – Rudolfa) a Mariin pramen (podle mariánského obrazu visícího v blízkosti pramene).
Všechny zde vyvěrající léčivé prameny jsou studené kyselky, jejichž teplota kolísá mezi 7 a 10 °C. Relativně vysoký je obsah dvojmocného železa (10-40 mg/l). Okolnost, že tyto tak rozdílné prameny vyvěrají na malém území, dokonce často těsně vedle sebe, je balneologickou raritou.
Výrazná rozdílnost v chemickém složení pramenů umožňuje ovlivnit již samotnou pitnou léčbou celou řadu nemocí různých orgánů. Množství vody ordinované pro pitnou kúru se pohybuje podle diagnózy a stavu pacienta – zpravidla 3/4 litru denně.
Minerální prameny se užívají také k inhalacím a k minerálním koupelím. Koupele snižují krevní tlak, zlepšují činnost srdce i ledvin, zlepšují prokrvení mozku a dolních končetin.
K pitným kúrám se používá 6 hlavních pramenů: Křížový pramen je síranohydrouhličitanosodná železnatá kyselka se zvýšeným obsahem kyseliny metakřemičité. Dříve se označovala jako Glauberská nebo salinická. Přítomnost síranů ve vodě vyvolává projímavý účinek, a to zejména po požití více než 3 litrů za den je "vyčištění" zaručeno. Rudolfův pramen leží 350 metrů jihovýchodně od kolonády Ferdinandova pramene. Jde o přírodní kyselku, která má diuretické účinky. Proto se užívá u chorob ledvin a močových cest. Pramen se vyznačuje vysokým obsahem vápníku (poměr vápníku a hořčíku je 5:4), a proto je pitná kúra vhodná pro doplňkovou léčbu osteoporózy. Karolinin pramen se nachází na kolonádě Rudolfova pramene a má vyšší obsah hořčíku (poměr vápníku a hořčíku je 2:5). Využívá se při urologických onemocnění a při léčbě ledvinových kamenů. Lesní pramen ze severní části města mírně alkalizuje obsah žaludku. Využívá se i k inha-lacím při onemocnění horních cest dýchacích a močových kamenů z kyseliny močové, kterou silně alkalizuje. Ambrožův pramen najdete u centrálních lázní. Je to slabě mineralizovaná železnatá kyselka, využívaná při onemocnění močových cest, zejména při lithiáze a pro vysoký obsah železa u chudokrevnosti. Dále se využívá Mariin pramen, který dal městu název. Jde o vývěr plynu – oxidu uhličitého.
V Mariánských Lázních se nacházejí i volně přístupné prameny jako např. Ferdinandův pramen. Ten je v centru Úšovic. Tvoří ho sedm vývěrů, pro pitnou léčbu při onemocněních zažívacího ústrojí se však využívá pramen Ferdinand I. Další vývěry jsou využívány k minerálním koupelím. Pramen Ferdinand IV. se využívá pro stáčení stolní vody pod názvem Excelsior. Jistě znáte. Dále lze jmenovat Antoníčkův pramen, Prelátův pramen, Pirátův pramen, Farskou kyselku a mnohé další.
 
Poděbrady
V Poděbradech naleznete kamenné altánky, které ukrývají léčivé prameny. Voda z pramenů je jemně perlivá, příjemně studená a je cítit typickým železitým až sirným aroma. Vodou se léčí lidé s oběhovými problémy a chorobami srdce – známý je slogan „Na srdce jsou Poděbrady“ a s nervovými poruchami, ale i pro zdravé jedince je zdejší voda vhodná – rozhodně neuškodí nikomu. Po stočení je voda čirá, ale pokud ji necháte dvě až tři hodiny, zabarví se do zrzavé až mléčné podoby a aroma se zvýrazní. To ale nevadí.
Nejsilnější pramen naleznete přímo pod zámkem, kde je umístěna kašna. Tento pramen není zrovna vyhledáván, protože obsah síry je vysoký, takže i zápach připomíná zdálky zkažená vajíčka. Léčebný účinek je ale nejsilnější. Další pramen naleznete na náměstí T. G. Masaryka nebo v lázeňském domečku uprostřed kolonády. Nejoblíbenější je pramen na konci kolonády u železniční stanice, protože je nejméně cítit sirnými oxidy a patří mezi nejstudenější a nejperlivější.
Tak ať Vám minerální vody prospějí. Vždyť zdraví je to nejcennější, co máme. To bohužel mnoho z nás zjistí, až když ho ztratí.