Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Evropské hlavní město kultury

8. 9. 2010

Evropské hlavní město kultury

Titul Evropské hlavní město kultury je vždy na jeden rok propůjčován EU jednomu či více evropským městům, která mají pak po celý rok možnost představit Evropě svůj kulturní život a jeho rozvoj. Původně byla tato města volena na základě kulturní historie, naplánovaných akcích a schopnosti projekt podpořit finančními prostředky a infrastrukturou. Nová studie z roku 2004 nyní považuje udělení titulu spíše jako podnět ke kulturnímu rozvoji a dalším změnám v daném městě.

S myšlenkou sblížit evropská města byl projekt Evropské město kultury představen dne 13. července 1985 na Radě EU. Od té doby se změnilo nahlížení na tuto iniciativu mezi obyvateli evropských měst a kulturní a sociálně ekonomický přínos tohoto titulu pro vítězná města stále roste díky velkému počtu návštěvníků, které jim toto prvenství přináší.

V roce 1991 vytvořili organizátoři různých Evropských měst kultury síť, která dovolovala výměnu a porovnávání informací pro budoucí organizátory. Tato síť vypracovala v roce 1994 studii o přínosu Evropských měst kultury od jejich vytvoření. Roku 1999 bylo Evropské město kultury přejmenováno na Evropské hlavní město kultury a bylo financováno programem Kultura 2000. Dne 25. května 1999 evropský parlament navrhl začlenit tuto událost do rámce Evropského společenství a představil nový postup výběru Evropských hlavních měst kultury pro období let 2005-2019. Tento návrh byl přijat a proto každý členský stát EU má možnost nejméně jednou za toto období vybrat na svém území Evropské hlavní město kultury.

Zástupci Evropských hlavních měst kultury, zástupci kandidátských měst a síť hlavních měst kultury mimo Evropskou unii vytvořili síť Evropských hlavních měst a Měsíců kultury (ECCM). To je nevládní organizace se sídlem na ministerstvu kultury v Luxembourgu. Jejím hlavní cílem je zajišťovat výměnu poznatků a zkušeností mezi hlavními městy kultury, poskytnout nezbytnou dokumentaci a pomáhat budoucím Evropským hlavním městům kultury.

Evropským hlavním městem kultury dosud byla tato města: v roce 1985 řecké Athény, 1986 – Firenze (Itálie), 1987 – Amsterdam (Nizozemsko), 1988 – Berlin (Německo), 1989 – Paris (Francie), 1990 – Glasgow (Skotsko), 1991 – Dublin (Irsko), 1992 – Madrid (Španělsko), 1993 – Antwerpen (Belgie), 1994 – Lisabon (Portugalsko), 1995 – Luxembourg (Lucembursko), 1996 – København (Dánsko), 1997 – Thessaloniki (Řecko), 1998 – Stockholm (Švédsko), 1999 – Weimar (Německo). V roce milénia byla provedena výjimka a bylo vyhlášeno najednou devět měst: Avignon (Francie), Bergen (Norsko), Bologna (Itálie), Brusel (Belgie), Helsinki (Finsko), Krakow (Polsko), Praha (ČR), Reykjavík (Island) a Santiago de Compostela (Španělsko). Od roku 2001 byla většinou vybírána dvě evropská města – Porto (Portugalsko) a Rotterdam (Nizozemsko), 2002 – Salamanca (Španělsko) a Bruggy (Belgie), 2003 – Graz (Rakousko), 2004 – Lille (Francie) a Genova (Itálie), 2005 – Cork (Irsko), 2006 – Patras (Řecko), 2007 – Luxembourg (Lucembursko) a Sibiu (Rumunsko), 2008 – Liverpool (Spojené království) a Stavanger (Norsko), 2009 – Linz (Rakousko) a Vilnius (Litva), 2010 – Essen (Německo), Pécs (Maďarsko) a Istanbul (Turecko), 2011 – Turku (Finsko) a Tallinn (Estonsko), 2012 – Guimarães (Portugalsko) a Maribor (Slovinsko), 2013 – Marseille (Francie) a Košice (Slovensko). Pro rok 2014 byla vybrána ze Švédska Umea a z Lotyšska Riga. V roce 2015 jimi budou valonské Mons (Belgie) a naše česká Plzeň. V roce 2016 budou hlavními kulturními městy San Sebastián ze Španělska a z Polska Wroclaw. Pro rok 2017 budou vybrána města z Dánska a Kypru, 2018 z Nizozemska a Malty a v roce 2019 bude Evropským hlavním městem kultury město z Itálie.

Do projektu Evropské hlavní město kultury 2015 se přihlásila tři města z České republiky – Hradec Králové, Ostrava a Plzeň. Do druhého kola soutěže pak po rozhodnutí třináctičlenné poroty postoupila Ostrava a Plzeň. A o vítězi dne 8. září 2010 rozhodla porota, kterou tvořilo sedm porotců jmenovaných evropskými institucemi a šest ministrem kultury ČR. Mezi členy ze zahraničí byly Robert Scott, Manfred Gaulhofer, Danuta Glondysová, Andreas Wiesand, Mary McCarthyová, Maria Michailidová a Jyrki Johannes Myllyvirta. České porotce zastupovali: scenárista a fotograf Jaroslav Kořán, historička umění Eliška Fučíková, bývalá ředitelka Francouzského institutu v Praze Olga Poivre d´Arvorová, ředitelka Divadelního ústavu Pavla Petrová, ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro Roman Bělor a ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Jejich rezultát zněl: Evropským hlavním městem kultury 2015 bude za ČR Plzeň. Jinak porota ani rozhodnout nemohla!   

  plzen_ehmk_1_logo_2015.jpg

plzen_ehmk_2_logo.png

Mezi významné pilíře plzeňské kultury budou v příštích letech patřit mimo stávajících budov a vybavení také nové divadlo za miliardu korun českých! To bude postaveno v těsné blízkosti sadů Pětatřicátníků a hlavní pošty Plzeň 1. Autorem moderního projektu je portugalský architektonický ateliér Contemporânea Lda. Nové divadlo nahradí již řadu let nevyhovující Komorní divadlo a v této nové budově bude sídlit i Plzeňská filharmonie. V areálu bývalého pivovaru a později kasáren na Světovaru vznikne celá multikulturní čtvrť věnovaná designu a neprofesionálním umělcům. Přestavba bude stát asi sto milionů Kč. Město Plzeň chce znatelně proměnit i areál Štruncových sadů, který je dosud určen pouze pro vrcholový sport. Jeho přestavba na sportovně-relaxační centrum má stát 150 milionů korun českých. Do této částky se nezapočítává přestavba stávajícího fotbalového (vlastně nefotbalového) stadionu, kde bude jeho větší část zbourána (zůstane jen hlavní tribuna a i ta bude zrekonstruována. Hrací plocha bude posunuta po odstranění atletické dráhy a dalších sportovišť pro skokanské discipliny blíže k ní a kolem hřiště budou postaveny tři nové tribuny). To je ale zatím jen představa, i když již projekt existuje. A cena se určitě během příštích let změní (jak je u staveb u nás běžné) a tak jí raději nebudu uvádět, abych se nezesměšnil a čtenáře neuvedl v omyl. Také termín dokončení raději nesdělím (chtěl bych se toho dožít a vidět moderní fotbalový stánek v Plzni na vlastní oči). Určitě ale už brzy by měl obraz města vylepšit nový Gambrinus park se skate parkem, lanovým centrem a horolezeckou stěnou. Ten by měl vzniknout v těsné blízkosti historického centra a Štruncových sadů u soutoku Mže a Radbuzy na počátku řeky Berounky. Odhadované náklady na tento park jsou 125 milionů korun českých. Naplánovaná je i stavba nové budovy Západočeské galerie za 522 milionů. Tu navrhli v ateliéru brněnských architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře. Stát by měla už v roce 2014 a její součástí bude kromě výstavních prostor také kavárna či nezbytné podzemní garáže. Do kampaně „Plzeň 2015“ vhodně přispělo i rozhodnutí plzeňského science centra Techmania, které za deset milionů Kč zakoupilo do své sbírky provokativní plastiku Entropa sochaře Davida Černého. A v představách Plzeňanů jsou další připravované projekty, které by měli sloužit nejen „domácím“, ale měly by do města „přitáhnout“ další turisty z celého světa (aby nejen pojedli a popili v pivovaře a odjeli ještě ten večer z města pryč). Je třeba čtenáře informovat, že během posledních několika let v Plzni přibylo deset kvalitních hotelů se čtyřmi hvězdičkami i s prostory na pořádání konferencí či sympózií. Oblíbeným se také stále více stává na konci srpna pořádaný Pilsner Fest, obdoba mnichovského Oktoberfestu, který se koná nejen v prostorách pivovarů Prazdroj a Gambrinus, ale pro velkou návštěvnost dokonce na přilehlé komunikaci, která je po dobu Festu uzavřena.