Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Chrliče vody a kašny v Plzni na náměstí Republiky

31. 7. 2010

 

Plzeňské náměstí Republiky zdobí tři nové kašny
Na plzeňském náměstí Republiky (193 x 139 metrů) se vedle morového sloupu z roku 1681 (na severozápadě náměstí) objevily tři nové kašny (kašna - z německého Wasser kasten - schránka na vodu). Jsou umístěné ve zbývajících rozích náměstí, jemuž dominuje nejvyšší česká katedrála svatého Bartoloměje (102,25 metru).  
       Labutím jezerem u Anděla (SV), moderním tancem s názvem Vltavská u Velblouda (JV) i tancem třiceti tanečníků ve stylu street dance u Chrtice (JZ) se na téma „voda“ dne 29. července 2010 večer v Plzni slavnostně představily tři nové, téměř 4,5 metru vysoké chrliče vody, které byly pojmenovány podle motivů plzeňského městského znaku Anděl, Velbloud a Chrtice. Chrliče jsou bronzové odlitky, které doplňují monolitické nádoby z černé žuly vyrobené v Číně. Kašny kromě heraldických figur připomínají tvarem tradici monumentálních odlitků z bývalých Škodových závodů, využívají černou a zlatou barvu, která se objevuje na mariánském morovém sloupu. Autor celého díla, pražský architekt Ondřej Císler řekl, že vodítkem mu při zpracovávání námětu byl plzeňský městský znak.  
       Cesta Plzně k novým chrličům a kašnám nebyla jednoduchá. Žádné umělecké dílo ve městě ještě nevzbudilo takové kontroverzní reakce lidí. Císlerův návrh vybrala odborná porota v architektonické soutěži už v roce 2005 mezi 30 došlými návrhy. Politici ale tehdy chrliče a kašny neschválili a souhlas s jejich postavením dali až po úpravách velikosti, tvaru i povrchu během roku 2007.
       Kašny a chrliče vody jsou novým, výrazným prvkem centra města. Vodu padající z chrličů doplňují v nočních hodinách zářící světla umístěná v nádobách pod ochrannými mřížemi pod vodou. Záře ze světel by měla umocnit efekt dopadající vody. Kašny jsou také nasvícené zvenku osvětlením v dlažbě. Voda bude cirkulovat v uzavřeném okruhu od 7 hodin ráno do půlnoci. S její výměnou se počítá pětkrát za sezónu (samozřejmě že v zimě budou „vodopády“ mimo provoz). Jen samotné zlacení kovových profilů trvalo včetně technologické přestávky devět měsíců. Použito při něm bylo sedm odstínů barev plátkového 23–24 karátového zlata. Na pozlacení všech tří chrličů, tedy plochy kolem 70 metrů čtverečných, se spotřebovalo 720 gramů zlata. Plátky zlata vytvářejí barevné efekty a budou se s přibývající patinou měnit. Tzv. patina a stárnutí jsou neoddělitelnou součástí celého díla. Magistrát přišlo na 26 590 200 korun českých, včetně DPH. Zhotovitelem byla společnost SWIETELSKY stavební s.r.o.
       Zlacení použité na plzeňských chrličích vycházelo z tradičních technologií používaných už např. ve starém Egyptě (luxusní pohřební výbava faraóna Tutanchamona) nebo v antickém Řecku (Feidiás – socha Athéna Parthenos). Podobné zlacení plátkovým zlatem můžete vidět také na nejvýznamnějších památkách ve Francii (v gotické kapli La Sainte-Chapelle v Paříži), i v Čechách (použil ho malířský Mistr Theodorik v kapli svatého Kříže na Karlštejně, kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta v Praze), ale bývalo používáno i v Německu (v čínském pavilonu v Postupimi, u Zlatého jezdce v Drážďanech) apod.
         Nové moderní dílo v Plzni budí už několik let  velké emoce. Podle některých se na historické náměstí „šibenice pro Kozinu“ (tento vzpupný třiačtyřicetiletý Chod byl nedaleko odtud dne 28. listopadu 1695 oběšen) nehodí.  Někteří chrliče označují za "obludy" a někteří jednotlivci dokonce své názory vyjadřují tím, že na  ně píší vulgární nápisy a kreslí řečeno vojenskou terminologií symboly tanku. Jen za prvních 14 dní byly škody vyčísleny na půl milionu Kč, ale radnice rozhodla, že zatím není vhodná doba na jejich opravu a tak zůstanou tak, jak si je něk-terá individua "vyzdobila". Naopak mnozí lidé, kteří chrliče a kašny viděli, vyzdvihují jejich architektonickou hodnotu. Je to zhruba padesát na padesát. Jisté je, že názory se budou různit dlouho a nikdy nebudou jednotné. Hodně lidí se dožadovalo, aby kašny byly podobné těm, jaké se stavěly už kdysi v minulosti z přírodních materiálů (v Plzni na náměstí již takové byly).
       Kritizovat a bourat umí každý, vymyslet a zrealizovat, to už každý nedokáže. Mně osobně se chrliče s kašnami docela líbí, jsou rozhodně lepší než donedávna tam „zívající“ asfaltovaný prostor. Ve světě jsem už viděl větší hrůzy, na kterých se jejich architekti "vyzuřili". Odborníci nové dílo na největším plzeňském náměstí chválí. No uvidíme. Spíše roky ukážou, zda si Plzeňané i příchozí hosté za čas u Anděla, Chrtice či Velblouda budou dávat sraz nebo budou k nim neteční. Za nejzdařilejší je lidmi považován Anděl,  za nejméně povedeného je označován Velbloud.  Třeba Vás po přečtení tohoto článku napadne přijet se na plzeňské náměstí Republiky podívat a udělat si na jeho další dominanty svůj názor. A ve městě je řada zajímavostí, které za to stojí vidět, možná z věže svatého Bartoloměje či při procházce parky nacházejícími se jen několik desítek metrů od náměstí. Plzeň se od roku 1990 hodně změnila, omládla a je stále krásnější.   I proto byla zvolena Evropským hlavním městem kultury 2015. 
     ** Jaké bylo hodnocení fontán a kašen po roce  - v červenci 2011? Doma vzbudily rozporuplné reakce,  zato v zahraničí se o nich doslova básní - unikátní, geniální, nadčasové Kašny byly hojně publikovány po světě, od Asie přes Rusko po Spojené státy a západní Evropu v rámci internetových i tištěných odborných periodik. Díky velbloudovi, chrtici a andělovi - zlatým chrličům - se Plzeň stává jedinečným evropským městem. Kašny s chrliči dotvořily spojení historie a současnosti tohoto místa. Dílo překročilo hranice mezi sochařstvím a architekturou - tak píše renomovaný webový server se zaměřením na architekturu - www.archdaily.com.
       Tyto stránky vyzdvihují, že se autorovi podařilo vyplnit tři prázdné rohy plzeňského náměstí Republiky i ideálním měřítkem, fontány citlivě korespondují s proporcemi náměstí a přitom na sebe nestrhávají pozornost s ohledem na okolní historické dominanty. 
       Na webu www.architectr.com můžete číst, že město Plzeň až dosud bylo známé spíše průmyslovou výrobou (ŠKODA, PRAZDROJ, GAMBRINUS, PANASONIC aj.) než pro svojí bohatou kulturní tradici i moderní architekturu s nádhernými parky kolem historického centra města. Server www.dndci.com chválí autora chrličů a kašen za to, že kašny u kolemjdoucích vzbuzují představivost a fantazii. Každá kašna vytváří kus vlastního prostoru, který inspiruje k přemýšlení nad vztahem moderního umění vzhledem k historickému prostoru náměstí.  Chválozpěvem je i článek na webu www.architectoo.com. Web oceňuje hlavně snahu autora o zachování spojitosti s historickým erbem města Plzně. Podle něho je dobře zvolený i materiál. Dokonale odpovídá všem prvkům na náměstí, zapadá sem i barevně.
       Takový je tedy ohlas na nepřehlédnutelné chrliče a kašny od Ondřeje Císlera. Pokud se o něčem mluví, je to asi živé.