Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Karlovarský suchar chrání PGI EU

31. 10. 2010

 

Karlovarský suchar chrání PGI EU
 
Karlovarský suchar, který byl do konce října roku 2010 zařazen mezi 22 českých výrobků chráněných Evropskou unií, patří společně s Karlovarskými lázeňskými oplatkami k nejznámějším karlovarským výrobkům. Po složitém období v minulých letech se zdá, že tato „lahůdka“ je pro evropský trh zachráněna.
 
Karlovarský suchar je známý jako dietní pochutina. Dal by se spíše zařadil na jídelníček zdravé výživy a nejen pouze jako dietní potravina. Tento suchar nyní (2010) vyrábějí karlovarské pekárny Trend (dříve jej vyrábělo i několik jiných pekáren a to byl problém, který vedl vše téměř k definitivnímu krachu). Už jen kvůli vodě ho není možné vyrábět někde jinde než v Karlových Varech. Na jeho výrobu se používá léčivý minerální pramen přímo z Vřídelní kolonády.
 
Chráněné zeměpisné označení Karlovarského sucharu bylo platné již v minulém 20. století. Aby bylo platné pro celou Evropu a Evropskou unii i dnes, museli jeho výrobci o ochranu tohoto výrobku znovu požádat „Brusel“. PGI /Chráněné zeměpisné označení/ se podařilo získat, stejně jako se to podařilo např. pro Štramberské uši, Hořické trubičky, Třeboňského kapra, Lomnické suchary, Českobudějovické pivo pro Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský var pro Měšťanský pivovar České Budějovice, České pivo pro Plzeňský Prazdroj s Pilsner Urquellem, Kozlem, Radegastem a Gambrinusem, Heineken - Krušovice, Chodské pivo pro pivovar Chodovar v Chodové Plané, Znojemské pivo, Pardubický perník, Mariánskolázeňské oplatky, Karlovarské lázeňské oplatky, Olomoucké tvarůžky. Jihočeská Madeta má chráněné zeměpisné označení pro Jihočeskou nivu a Jihočeskou zlatou nivu. A dalších českých firem na tomto seznamu stále přibývá.  
 
Ochrana pomůže udržet věhlas tohoto výrobku daleko za hranicemi České republiky. Karlovarský suchar připomíná svým vzhledem obyčejný toust, ale liší se od něj dost podstatně. Důležitou roli hraje voda a sůl z Vřídelní kolonády, ale nejen ta. Rozdíl je samozřejmě i ve způsobu jeho výroby. Karlovarský suchar je vyráběný podle tradiční receptury, která se používala v Karlových Varech již v devatenáctém století. Před druhou světovou válkou zde bylo 36 pekáren a všechny suchary pekly. Jak je výše uvedeno, nejdůležitější složkou je vřídelní karlovarská léčivá voda a způsob zpracování těsta. A pak také dvojí pečení. To u běžného toustu není.
 
Karlovarský suchar se vyrábí ve třech variantách: Karlovarský suchar dietní 5%, Karlovarský suchar speciál 5% a Karlovarský suchar celozrnný 5%. Dietní má medicínskou atestaci. Zaměstnanci pekárny radí, že je dobré vyzkoušet při konzumaci suchar s červeným vínem, olivami, sýrem, olivovým olejem.
 
Karlovarský suchar se vyrábí tři dny a velký význam přitom má ruční práce. Nejprve se namíchá a zpracuje těsto. Ve formách nejdříve asi hodinu těsto odpočívá a pak se peče. Korpus se dá na 24 hodin zrát do komory, kde je stálá teplota a vlhkost. Potom se vyndavá z forem, řeže se, restuje se a teprve pak se skládá do krabiček po 160 gramech. Suchary se dají koupit v lázních a dalších městech České republiky. V laciných super a hyper marketech byste ale originální Karlovarský suchar hledali marně.
 
EU rozlišuje tři druhy registrací: Chráněné zeměpisné označení - PGI, Chráněné označení původu - PDO a tradiční zaručenou specialitu - TSG.