Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Teritoria severu Kanady

3. 9. 2010

 

Teritoria severu Kanady
 
Kanadu tvoří deset provincií (hlavní města uvádím v závorce) Alberta (Edmonton), British Columbia (Victoria), Manitoba (Winnipeg), New Brunswick (Fredericton), Newfoundland and Labrador (St. John´s), Nova Scotia (Halifax), Ontario (Toronto), Prince Edward Island (Charlottetown), Quebec (Quebec City) a Saskatchewan (Regina) a tři spolková teritoria Northwest Territories (Yellowknife), Nunavut (Iqaluit) a Yukon (Whitehorse). V tomto krátkém článku se zaměřím jen na výše uvedená spolková teritoria severu Kanady .
 
V severní Kanadě na území téměř 4 miliony km2 (téměř 50krát větším než Česká republika) žije jen 3 desetiny procenta obyvatel Kanady, tedy v roce 2006 to bylo 104 541 lidí. Polovinu z nich tvoří původní Inuité (v Nunavutu většina mluví některým z eskymáckých jazyků), zde žijící Amerindové (hanlivě Indiáni) mluví většinou anglicky. V Severozápadních teritoriích více než polovina lidí mluví mimo angličtiny a francouzštiny i dalšími deseti oficiálními jazyky, v Yukonu se mluví osmi jazyky.
 
První lidé do „regionu půlnočního slunce“ přišli před 15-20 tisíci lety, Inuité asi před čtyřmi tisíci let od západu a od východu první Evropané – Vikingové kolem roku 1000 n. l.
 
Pro tato tři teritoria je nejvýznamnějším odvětvím těžební průmysl (ropa, zlato, barevné kovy, azbest, wolfram atd.), následuje mírně se zvyšující cestovní ruch. Problémem, zejména nově vzniklého Nunavutu je nezaměstnanost, alkoholismus, a sociální problémy (vysoká kriminalita). Příčinou všeho „zla“ je rychlá změna způsobu života od „lovců“ k životu podle modernějších západních trendů ve městech. Inuité stále touží po svém tradičním životě rybářů a lovců zvěře v divočině, pouze vyměnili své staré kajaky a psí smečky za motorové saně, skútry a GPS přístroje pro snadnější orientaci ve svých rozsáhlých pustých územích.
 
Nunavut je největším a nejsevernějším teritoriem s rozlohou 2 093 190 km2, z toho pevnina zaujímá 1 932 255 km2, vodní plochy 160 935 km2. Počet obyvatel byl v roce 2006 31 216. Jméno v inuitštině znamená „naše země". Teritorium vzniklo oddělením severovýchodní části od Severo-západních teritorií dne 1. 4. 1999. Nunavut patří mezi nejřidčeji osídlená území na naší planetě.
 
Původní obyvatelé tvoří asi 85 % obyvatelstva, v drtivé většině jde o Inuity. Něco málo přes 70 % obyvatel deklaruje jako svůj mateřský jazyk některý z eskymáckých jazyků (na rozdíl od Amerindů z kanadských provincií, kteří většinou mluví anglicky). Dva nejrozšířenější z inuitských jazyků jsou vedle francouzštiny a angličtiny úředními jazyky teritoria. Nejvíce ze zdejších obyvatel se hlásí ke křesťanství, menší část (asi čtvrtina) k protestantům.
 
Do Nunavutu patří největší neobydlený ostrov Devon (55 247 km2) z Kanadského arktického souostroví. V Nunavutu se nachází i nejchladnější obydlené místo světa, osada Eureka s průměrnou roční teplotou -19,7 °C. V Nunavutu se nachází i nejvyšší kolmá stěna Mount Thor (1250 metrů) v Auyuittugském národním parku na Baffinově ostrově.
 
 
Severozápadní teritoria (NWT) leží na severozápadě Kanady. Ze severu je omývá Severní ledový oceán, východní hranice je s Nunavutem, na jihu sousedí se Saskatchewanem, Albertou a Britskou Kolumbií a na západě s Yukonem. Rozloha teritoria je 1 346 106 km2, z toho pěvnina zaujímá 1140 835 km2, vodní plochy 205 271 km2. Počet obyvatel dosáhl roku 2006 41795.
 
Zdaleka největší hustota zalidnění v Severozápadním teritoriu je u Velkého Otročího jezera na horním toku řeky Mackenzie. Nachází se zde Yellowknife, hlavní město teritoria, s 18 700 obyvateli, největší sídlo teritoria i druhé největší město teritoria – Hay River s 3 650 obyvateli. O něco jižněji leží Fort Smith, který leží na hranicích s Albertou. Také v oblasti Velkého Otročího jezera leží sídlo Behchoko s 1900 obyvateli, dřívější Rae-Edzo s 1770 Amerindy, největší sídlo lidu Métis, Fort Simpson a Fort Providence (na řece Mackenzie). Mimo oblast Velkého Otročího jezera je další osídlení při ústí řeky Mackenzie do Beaufortova moře, kde se nacházejí města Inuvik, Fort McPherson a Tssigehtchic, dřívější Artic Red River se 175 trvale bydlícími obyvateli.
 
 
Teritorium Yukon dostalo své jméno od stejnojmenné řeky. Na severu hraničí se Severním ledovým oceánem (Beaufortovým mořem), na východě se Severozápadními teritorii, na jihu s Britskou Kolumbií a jeho jihozápadní cíp ústí téměř (až na 20 kilometrů území USA) k vodám Tichého oceánu (Aljašského zálivu). Většina ze 31530 (2006) obyvatel žije v hlavním městě Whitehorse (více jak 23 000).
 
            Rozloha teritoria je 482 443 km2, z toho je 474 391 km2 pevnina a 8052 km2 tvoří vodní plochy. Značnou část a současně povodí stejnojmenné řeky tvoří Yukonská pahorkatina. Teritorium se rozkládá v severní části Skalistých hor. Většina (19 z 20) nejvyšších hor Kanady leží právě v tomto teritoriu. Ve velehorských průsmycích a údolích se nacházejí plesa a horská jezera. Na jihovýchodním, jihozápadním a severozápadním okraji teritoria se rozkládají čtyři větší národní parky.
 
Problémem teritorií se stává globální oteplování a je zde docela velká možnost, že v případě „roztání ledů“ v severních mořích by se zde mohly otevřít Severozápadní námořní cesty podél severních břehů ostrovní Kanady.
 
Zajímavostí v Kanadě mezi dvěma teritorii a dvěma provinciemi (Northwest Territories, Nunavut, Manitoba a Saskachewan) je podobně jako v USA (Utah, Colorado, New Mexico a Arizona) čtyř-hranice mezi těmito územími. To není nikde jinde na světě a svědčí to o „mladosti“ vytyčování hranic po rovnoběžkách a polednících.
 
Nejvhodnějším pro turismus v severních teritoriích Kanady je období od května do září. Tehdy je počasí i denní světlo pro příchozí nejpříznivější. Slunce je nad obzorem až 19 hodin, zatímco např. v lednu sotva 6 hodin.