Panna a Baba - to jsou Trosky
14. 8. 2010
Trosky patří mezi nejtajemnější místa v České republice. Nacházejí se 9 kilometrů jihovýchodně od Turnova v Českém ráji. O hradu existuje řada pověstí. Trosky uchvacovaly lidi již v pravěku. Ti je už tehdy považovali za bránu do pekel, možná že se na tajemném hradu v podzemí nachází bájný poklad. Už Keltové Trosky využívali jako svojí svatyni. Kdeže ještě byli Lech a Čech?
Trosky mají opravdu zvláštní postavení. Při jarní rovnodennosti je přesně napůl dělí první jarní sluneční paprsky, které vyjdou nad Táborem a zamíří na Bezděz. Byl to záměr stvořitele nebo jen nahodilost stvořená přírodou?
Mezi oběma čedičovými homolemi byl založen kolem roku 1380 vnitřní hrad. O podobě původního hradu se nedochoval žádný obraz nebo rytina. Ví se, že z jihu byl hrad chráněný prudkým svahem, na severu předhradím. Boky zajišťovaly více než dostatečně obě čedičové homole. Ty však nezůstaly nevyužity. Na obou nepřístupných vrcholech byly postaveny věže. Na nižší, zavalitější (relativní výška je 47 metrů), nazývané „Baba“ se zvedala nižší, pětiboká věž. Na východní, štíhlejší homoli (relativní výška je 57 metrů), která se snad pro svou nepřístupnost nazývá „Panna“, se tyčila vysoká, hranolová věž.
Po smrti Čeňka z Vartenberka, zakladatele hradu, připadl hrad králi Václavu IV. V roce 1398 získal hrad a celé panství od Václava IV. Ota z Bergova a po něm ho zdědil jeho stejnojmenný syn – Ota mladší. Ten, jako zarytý katolík na sebe upoutal hněv vojsk vedených Janem Žižkou z Trocnova. Ta Trosky v roce 1424 oblehla, ale dobýt se jim nepodařilo. V roce 1438 se hrad stal znenadání kořistí dvou záškodníků, Kryštofa Šofa zvaného z Helfenburka, a jeho druha Švejkara. Majitelem hradu byl v té době Ota z Bergova. Ten náhle hrad opustil (pověřil správou svojí matku a dceru. Ty si ale podle pověsti nerozuměli - viz níže).
V roce 1440 se východočeský landfrýd rozhodl k ráznému činu. Jeho vojska oblehla Trosky, ale hrad opět odolal. Obráncům prý pomáhala tajná chodba pod hradem.
V roce 1455 syn Oty z Bergova – Jan prodal Trosky s celým panstvím pánovi sousedního panství a hradu Kosti, Janu Zajícovi z Hazmburka. To byl konec živé existence hradu. V roce 1469 byly Trosky dobyty královským vojskem. Hrad se stal už jen střediskem hospodářské správy a několikrát ještě změnil majitele. Ještě za třicetileté války hrad stál, i když už opuštěný a zpustlý.
Teprve pozdní romantismus 19. století objevil znovu zapomenutou zříceninu. Malebné Trosky se stávaly stále častější inspirací malířů i básníků. V roce 1821 prodali Valdštejnové Trosky Janu Lexovi z Ahrentalu. Jeho syn Alois začal v roce 1841 stavět točité schodiště, jímž chtěl zpřístupnit vrchol Panny a tak využít vyhlídky do dalekého okolí. Bohužel v roce 1843 zemřel a stavba zůstala nedokončena. Se stavbou schodiště se skončilo v místě, kde se dnes nachází hradní vyhlídka.
V roce 1928 se staly Trosky majetkem Klubu českých turistů. Od roku 2001 jsou národní kulturní památkou. Tu spravuje Památkový ústav se sídlem v Pardubicích. Baba je zpřístupněna od roku 2000, pod Pannou je vyhlídka.
Trosky nejsou jen zříceninou hradu. V okolních údolích se skrývají údajně nejkrásnější rybníky CHKO Český ráj. Úzká údolí, strmé svahy nebo dokonce skalní stěny, vystupující přímo z vodní hladiny. Přírodní rezervace a památky jsou na malé ploše v těsné blízkosti hradu. Jejich účelem je ochrana ohrožených nebo zvláště chráněných rostlin a živočichů a samozřejmě ochrana těchto míst a přírodních biotopů jako taková.
K věžím Baba a Panna se váže oblíbená pověst. Jeden z vlastníků Trosek, Ota z Bergova, chtěl mít z hradu slavné sídlo pánů a knížat, ale jednoho dne musel odcestovat a nechal si povolat svou matku Marii a dceru Karolínu a pověřil je správcovstvím hradu Trosky. Pevně věřil, že hrad budou spravovat stejně dobře jako on. Harmonické soužití obou dam však nemělo dlouhé trvání. Každá si brzy zabrala jednu věž. Obě dámy z nich nevycházely, jen na sebe malými okýnky pokřikovaly, dohadovaly se a láteřily na vše kolem. Okolí Trosek mezitím chudlo, nikdo významný sem už nechtěl jezdit. Lidé na často slyšeli nekončící hádky mezi Marií a Karolínou o vládu. Pán z Bergova zůstal v cizině, nikdy se nevrátil a nikdo nemohl vztah matky a dcery urovnat. Jednou veškeré hašteření ustalo. Vypravil se tedy na Trosky chasník a nikoho nenašel. Nikdo netušil, kam ženy zmizely. Lidé krajinu znovu začali zvelebovat a věže pojmenovali po hašteřivých ženách.
Dnes patří Trosky mezi turistické magnety pro malé i velké turisty. Hrad je během prázdnin otevřen každý den. Vstupné (2025) pro dospělé činí 160 Kč, pro seniory nad 65 let a mládež ve věku 18 až 24 let pak 130 Kč, děti ve věku 6 až 17 let zaplatí 50 Kč. Zájemci mohou vystoupat až na vrchol nižší věže Baba, ze kterého je krásný rozhled po krajině.
