Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Babiččino údolí

16. 8. 2014

 

Babiččino údolí – to je česká klasika
 
Národní přírodní památka Babiččino údolí se rozkládá v lučinách v povodí řeky Úpy mezi Českou Skalicí a obcí Červená Hora v okrese Náchod a spadá pod správu CHKO Broumovsko. Předmětem ochrany území je kulturní krajina se zbytky přirozených porostů. Z přírodního bohatství zde naleznete lesní a luční společenstva. Také údolí patří např. k nejvýznamnějším místům výskytu měkkýšů u nás (žije jich zde na devadesát druhů). Název „Babiččino údolí“ pochází z roku 1878, kdy ho tak poprvé nazval smiřický lékař, spisovatel a novinář Otakar Jedlička (1845–1883). Už v roce 1952 byla zdejší oblast vyhlášena státní přírodní rezervací, později národní přírodní památkou. Zároveň je od roku 1978 významnou národní kulturní památkou (odehrává se zde, jak známo, děj klasického literárního díla spisovatelky Boženy Němcové – Babičky).
 
Naučná stezka vede romantickým přírodním údolím s památkami, které jsou spojené s rodištěm spisovatelky a jak již je výše uvedeno, dějem románu Babička. Naučná stezka začíná u Barunčiny školy v České Skalici, vede podél řeky Úpy do Ratibořic, dále pak na Rýzmburk. Tam končí. Její celá trasa měří 7,5 kilometru a má celkem dvacet pět zastávek, z toho osmnáct u informačních panelů a sedm je zaměřených literárně a přírodovědně. Cestou můžete navštívit Barunčinu školu, staré bělidlo, Viktorčin splav, Ratibořický zámek, Lovecký pavilon nebo Rýzmburský altán (zde se v díle Boženy Němcové setkává babička a děti s paní kněžnou). Na konci aleje od Panského mlýna stojí pod lipami Pomník babičky s vnoučaty a psy Sultánem a Tyrlem. Vytesal ho akademický sochař Otto Gutfreund. Jeho základní kámen byl položen za účasti Aloise Jiráska u příležitosti 100. výročí spisovatelčina narození.
 
          Uvádím aspoň několik rozšiřujících informací o nejzajímavějších částech památky:
 
Staré bělidlo
Roubená chalupa číslo popisné 7 byla postavena již v roce 1797 mlynářem Antonínem Ruderem. Ten jí později prodal náchodské vrchnosti. Noví majitelé nechali k budově přistavit jednopatrový kamenný objekt sloužící jako panská prádelna. V dnešním starém bělidle ale rodina Boženy Němcové – Panklovi – nikdy nebydlela. Spisovatelka zde pobývala pouze jedenkrát v létě roku 1844 se svými dětmi. Původní staré bělidlo, v němž Božena Němcová prožila své dětství, stávalo u starého zámeckého skleníku. V roce 1830 ho nechala vévodkyně Kateřina Zaháňská zbořit. Panklovi náhradou získali vlhký sklepní byt o dvou místnostech. Babička se s nimi do nového bydliště již nepřestěhovala. Kvůli sporům s matkou Němcové odešla bydlet ke své mladší dceři. Budova a okolí Starého bělidla byly později dále upraveny v roce 1970 při natáčení filmu „Babička“ režiséra Antonína Moskalyka.
 
Barunčina škola
je dřevěná budova pod náměstím v České Skalici. V době, kdy do ní chodila Barbora Panklová, byla dvoutřídní. Dnes je v objektu zpřístupněna vzorově vybavená škola podle povídky Boženy Němcové Pan učitel.
 
Muzeum Boženy Němcové
se nachází v bývalém Steidlerově hostinci U Bílého (Českého) lva, v centru slavností Jiřinek, které se zde poprvé konaly roku 1837. Jednalo se o každoroční výstavu jiřin, kde byli oceněni nejlepší pěstitelé a vše zakončoval ples. Do expozice Muzea Boženy Němcové patří také Textilní muzeum TIBA a pozůstatky středověké tvrze, na níž se každoročně konají výstavy jiřin.
 
Lovecký pavilón
je empírová stavba z roku 1800 a nachází se na severním konci bažantnice. V jeho blízkosti stojí mohutné dřeviny: ořešák černý, dub letní a vzácný jehličnatý strom – metasekvoje čínská /Metasequioa glyptostroboides je opadavý jehličnatý strom s odděleným samčím a samičím květenstvím. Dorůstá výšky přes 35 metrů. Koruna má úzký pyramidální tvar. Větve sahají až k zemi. Kůra je tmavohnědě šedá, brázditá, odlupující se, zejména v mládí v tenkých pruzích. Jehlice jsou opadavé, čárkovité, zploštělé. Vyrůstají vstřícně. Zbarveny jsou světle zeleně. Před opadem se barví žlutě až červenohnědě. Šištice jsou na dlouhých stopkách zelené, skoro kulovité. Mají asi 1,5 centimetru v průměru/.
 
Ratibořický zámek
Tento původně barokní zámeček si nechal v 18. století postavit kníže Lorenzo z Piccolomini. V 19. století jej noví majitelé přebudovali na empírové sídlo. Zámecký park ve tvaru elipsy vznikl díky vévodkyni Zaháňské. Na severním a jižním okraji přechází park plynule do volného lesního porostu. V parku roste značné množství různodruhých dřevin. Z exotických druhů zde najdeme např. jasan americký, liliovník tulipánokvětý, nahovětvec dvoudomý, borovici vejmutovku, jedlovec kanadský nebo sazaník květnatý. Park byl v roce 1972 rekonstruován v duchu původní koncepce.
 
Viktorčin splav
za Starým bělidlem také v průběhu let změnil podobu. Nejdříve při stavbě zavodňovacích soustav v letech 1842–48 a pak 1874–75, později pak při regulaci toku řeky Úpy ve dvacátých a padesátých letech 20. století. Na místo původně dřevěného splavu bylo osazeno betonové a kamenné čelo. Toto bylo při natáčení filmu z důvodu obnovení staršího vzhledu obloženo kmeny stromů.