Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Gdaňsk

12. 12. 2015

 

Gdaňsk
 
je jedním z nejstarších (s tisíciletou historii) a největších polských měst, ležící v Pomoří v deltě řeky Visly u Gdaňského zálivu Baltského moře. Město je metropolí Pomořského vojvodství, je známé jako třetí největší přístav a loděnice Polska. V současnosti má rozlohu 262,5 km² a 459 000 obyvatel (2014).
 
Společně s městy Sopoty a Gdyně tvoří aglomeraci, pro kterou se užívá název Trojměstí (polsky Trójmiasto). Ústí řeky Visly tvoří východní administrativní hranici města.
 
Gdaňsku byla v roce 1236 udělena městská práva a bylo významným členem hanzy. V letech 1306-1454 bylo ovládáno křižáky, roku 1793 ho obsadili Prusové. Poprvé byl Gdaňsk Svobodným městem v letech 1807-1815.
 
Svobodné město Gdaňsk (německy Freie Stadt Danzig, polsky Wolne Miasto Gdańsk) bylo polosuverénním městským státem v Gdaňsku a jeho okolí. Podruhé v historii vzniklo Svobodné město Gdaňsk po skončení první světové války na území odstoupeném Německou říší na základě Versailleské smlouvy. Ta vstoupila v účinnost dne 10. ledna 1920. Na základě jejích článků 100-108 Německá říše byla nucena odstoupit část svého území k vytvoření Svobodného města Gdaňsk. To bylo na tomto vymezeném území ustaveno dne 15. listopadu 1920. S vytvořením Svobodného města Gdaňsk nesouhlasilo Polsko (požadovalo připojení města k Polsku), ani místní obyvatelstvo (požadovalo spojení s Německem).
 
Ve 20. letech 20. století se území Gdaňska stalo střediskem židovského vystěhovalectví do Severní Ameriky. Mezi lety 1920-1925 se z Gdaňska vystěhovalo přes Atlantický oceán asi 60 000 Židů. Židovské společenství ve městě bylo vystaveno represi a na území Gdaňska byly poprvé mimo Německo zavedeny tzv. Norimberské zákony. Politicky bylo území Gdaňsku baštou nejdříve německých konzervativních sil a později nacistů. Ve volbách v roce 1933 získala NSDAP v Gdaňském sněmu absolutní většinu, která se v roce 1935 ještě zvýraznila.
 
Dne 1. září 1939 začal ostřelováním polského muničního skladu na Westerplatte německý útok na Polsko.   Tohoto útoku se na německé straně účastnily i jednotky SS-Heimwehr Danzig. Spolu s vypuknutím války se Svobodné město Gdaňsk prohlásilo nezávislým na Společnosti národů i Polsku. Představitel státu Albert Foster vyhlásil dne 2. září 1939 jeho připojení k Velkoněmecké říši. Toto připojení však neproběhlo v souladu s ústavou Svobodného města Gdaňsk a bylo tedy právně neplatné.
 
Území státu bylo včleněno do Německa jako „bývalé Svobodné město Gdaňsk“ (ehemalige Freie Stadt Danzig). Posléze se stalo součástí nové říšské župy Západní Prusko (Reichsgau Westpreußen) a později Gdaňsk-Západní Prusko (Reichsgau Danzig-Westpreußen).
 
Po porážce Německa ve druhé světové válce se na základě Postupimské dohody stalo území Svobodného města Gdaňsk součástí Polska.
 
Jak to vlastně s Gdaňskem bylo? Svobodné město Gdaňsk nebylo plně suverénní. Bylo pod ochranou Společnosti národů a ve vnějších vztazích jej zastupovalo Polsko, se kterým bylo v celní unii. Polsko mělo ve správě i železniční dráhu, která území Svobodného města Gdaňsk spojovala s územím Polska, a získalo Westerplatte (původně městskou pláž Gdaňsku), na které byla umístěna polská vojenská posádka. Ve městě byla i zvláštní polská pošta (vedle místní pošty). Do roku 1923 se ve Svobodném městě Gdaňsku platilo německou markou, dne 18. prosince 1923 byl zaveden vlastní Gdaňský gulden.
 
Svobodné město Gdaňsk po většinu své existence nemělo své vojsko. V předvečer druhé světové války rozhodlo zastupitelstvo města ovládané NSDAP o vytvoření vlastních ozbrojených sil a dne 20. června 1939 vznikla „Gdaňská domobrana“ (Heimwehr Danzig), existující v rámci organizace SS jako SS-Heimwehr Danzig. Její jednotky se spolu s německými, slovenskými a později i sovětskými silami účastnily invaze do Polska.
 
Historickou část dnešního města Gdaňsk tvoří čtvrti Staré a Hlavní město, Wyspa Spichlerze (ostrov špýcharů) a Dolní město. Na Starém městě bychom našli Osiek – slovanskou osadu z období křižáckých výprav, a Zamczysko – původní hradiště pomořanských knížat, později křižácký hrad. Dodnes se dochovaly pouze obranné zdi a bašta Labuť. Najdeme zde mimo jiných též kostel sv. Bartoloměje, sv. Jakuba, sv. Kateřiny se zvonkohrou, sv. Brigity a Staroměstskou radnici. Čtvrť Hlavní město stojí při Královské cestě s nejcennějšími památkami jako jsou ulice Dluga i Dlugi Targ, kde se nacházejí bohatě zdobené domy a reprezentativní historické stavby. V gotické radnici města sídlí Historické muzeum města Gdaňska. Radnice je známá svým carillonem – replikou hudebního nástroje z 13. století. Artušův dvůr je jedním z nejkrásnějších objektů tohoto typu v severní části Evropy. Symbolem Gdaňska je Neptunova fontána. U řeky Motlawy stojí Zuraw – největší přístavní jeřáb ve středověké Evropě. Do gotické baziliky Nejsvětější Panny Marie – největšího cihlového chrámu v Evropě s vyhlídkovou věží – se vejde 2 500 lidí. Za prohlídku rozhodně stojí gotický chrám sv. Kateřiny a katedrála v Oliwě, proslulá varhanami z 18. století. Zajímavostí ve městě je jistě také katovna (1410-1587) s vězeňskou věží, Slaměná bašta s renesanční zbrojnicí a kostely sv. Petra a Pavla, sv. Jana, sv. Mikuláše aj. Chloubou města je také patricijský dům Zlatý palác. Pomník padlým dělníkům loděnic připomíná oběti dělnických stávek v prosinci 1970. Dalšími atrakcemi Gdaňska jsou písčité pláže u moře, plavby lodí, mezinárodní festivaly varhanní hudby, jarmarky, průvody, pouliční divadla…
 
Je pravdou, že Gdaňsk byl v minulosti převážně německým městem. Na počátku 20. století tvořili 90 % obyvatel Němci, zbytek byli Poláci a Kašubové; většinové vyznání bylo evangelické, postupně časem rostl podíl katolictví. Teprve po druhé světové válce sem po posunutí polských hranic směrem na západ přišlo nové polské obyvatelstvo.
           
Gdaňsk je také v celém světě známý jako město „Solidarnosci“ – odborářského hnutí, v jehož čele stál Lech Walęsa,  pozdější polský prezident. Solidarita měla rozhodující vliv na svržení komunistického režimu v Polsku koncem osmdesátých let minulého století.
 
Přes město Gdaňsk vede hlavní železniční trať Varšava–Gdyně a souběžně s ní Szybka kolej miejska, zajišťující dopravu po gdaňské aglomeraci. V Gdaňsku převládá průmysl loďařský, dřevozpracující, papírenský, potravinářský a petrochemický.
 
Rozvíjí se také moderní „turistický průmysl“. V okolí Gdaňska se nacházejí Sopoty (12 km), Gdyně (20 km) a velmi navštěvovaný je křižácký hrad Malbork, ležící od centra Gdaňska 42 kilometrů. Jedná se o největší gotickou stavbu na světě  a současně také největší cihlovou stavbu světa. Hrad se skládá ze tří částí – Podzámčí, Středního hradu a Vyššího hradu. Obranná gotická tvrz zaujímá plochu větší než 250 000 m2.