Důlní rekultivační jezero Milada
Zahlazování následků těžební činnosti a obnova krajiny úspěšně pokračují. Hydrické rekultivace, které se uskutečňují zatím v Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji se opět rozšířily a bylo tak dosud v České republice do konce srpna 2010 zpracováno patnáct těchto projektů v oblastech bývalé těžby uhlí. Věřme, že brzy budou rozpracovány další, aby stopy po těžební činnosti člověka, zejména v podkrušnohorských pánvích, byly z povrchu naší vlasti definitivně smazány a byly nahrazeny pokud možno ještě lepší krajinou, než tu bývala kdysi.
Po sokolovském mini jezírku Michal (provoz byl zahájen v roce 2004 s rozlohou ale jen 29 hektarů, objemem vody 800 tisíc m3 a s maximální hloubkou 5,6 metru) a jemu podobných mosteckých jezírcích Benedikt, Matylda, jezero Vrbenský) bylo dne 27. srpna 2010 dokončeno napouštění mnohonásobně většího důlního rekultivačního jezera Milada (dříve se používal název Chabařovické jezero) u Ústí nad Labem. V tomto prostoru probíhala těžba hnědého uhlí v letech 1720-1997. Plánovaná celková rekultivační plocha má mít rozlohu 1042 hektarů, z toho vodní plocha by měla zaujmout 252,2 hektarů.
Napouštění tohoto jezera trvalo devět let. K rychlejšímu naplnění nádrže napomohly extrémní srážky v první dekádě srpna 2010 (aspoň něco málo pozitiva). Technici tak mohli koncem tohoto měsíce uzavřít přívod vody, kterým do jezera nateklo 35,6 milionu metrů krychlových vody, a budování rekreačního areálu přešlo do další fáze. Ještě se musí dořešit „osud“ pozemků okolo jezera i to, jak rekultivaci administrativně dokončit. To nebude hotovo dříve než do konce roku 2012. Do té doby se zde nebude smět nikdo koupat. O něco dříve se začne zpřístupňovat areál, do jehož částí už nyní mohou přijíždět cyklisté (již od roku 2006 je zprovozněna okolím jezera procházející cyklostezka 3009).
Jezero Milada je stále oficiálně dobývacím prostorem a podléhá proto správě Báňského úřadu, která požaduje dokončení rekultivace. A tak je třeba ještě řadu věcí dodělat. Teprve poté se spustí zkušební režim pro vodohospodářský provoz ve všech ročních obdobích a až potom bude moci být vodní nádrž zpřístupněna veřejnosti.
Ústecké zastupitelstvo dne 27. srpna 2010 schválilo záměr, který počítá s nabytím zdejších pozemků o výměře 9579 m2. A připravuje se i výstavba pláží a dalších potřebných objektů, které mohou vznikat i ve stávajícím režimu „dobývacího“ prostoru. Budoucí okolí jezera bude plnit funkci krajinně estetickou a zejména ekologickou. Proto byla již v roce 2004 dokončena pěstební péče lesní rekultivace části zdejší výsypky Lochočice /na územích Lochočic, Tuchomyšle a Roudníků/. Během deseti let by měl břehy vodního díla tvořit souvislý pás lesa a rekreační areál.
Jezero Milada (252,2 ha) se nachází v nadmořské výšce okolo 145 metrů. Je jen o málo menší než Máchovo jezero (někdy také zvané Velký rybník, protože je to vlastně rybník, jenž má rozlohu 284 hektarů, hloubku 12 metrů a nachází se ve 266 m n. m.). Maximální hloubka Milady bude 24,7 metrů, délka 3,2 kilometrů a šířka asi 700 metrů.
Milada má již nyní několik „konkurentů“ jak u nás, tak i v nedalekém zahraničí. V Sasku je jím nedávno zprovozněné Berzdorfer See u Görlitzu (950 ha, 340 milionů m3, hloubka 70 metrů), ale bude jím i od roku 2010 napouštěný sokolovský Medard (celková plocha rekultivací má být 4382 ha, z toho vodní plocha má zaujmout 494 ha, objem vody má dosáhnout 120 mil. m3, délka má být 4 kilometry, šířka 1,5 kilometru a hloubka 50 metrů). O výše jmenovaných jezerech /Berzdorfer See, Medard/ najdete podrobnější informace v samostatných článcích na těchto stránkách.
Vzdálenost důlního jezera Milada je 1,5 kilometru od okrajů obcí Chabařovice, Trmice i Ústí nad Labem. Z Prahy bude tato lokalita po dostavbě dálnice D8 dostupná do 50 minut.
Budoucí využití areálu je nasnadě: rekreace a sport – koupání, plavání, rybaření, jachting, jízda na kole nebo kolečkových bruslích, jsou zde ideální možnosti pro kondiční běh nebo jízdu na koni atd.