Řeky protékající Plzní
Není na světě mnoho měst, která se mohou pyšnit tím, že jejich katastrem protéká pět řek. Plzeň takovým městem je.
Všechny Plzní protékající řeky často meandrují a mají nestálý vodní stav. Příčinou malé vodnatosti je srážkový stín Českého lesa a Šumavy, někde poškozený vegetační kryt a malá schopnost udržet vodu, zvlášť u smrkových porostů. Nejvíce vody mívají tyto řeky v jarních měsících, povodně se vyskytují zejména v létě po přívalových deštích spojených s bouřkou. Jinak v létě mají plzeňské řeky vody nejméně. Voda je často znečištěna, zejména na dolních tocích.
Mže pramení na bavorské straně Českého lesa ve výšce 750 m n. m. jako Blätterbach. Protéká Tachovem, Stříbrem. Východně od Stříbra byla vybudována v šedesátých letech 20. století Hracholuská přehrada (stavba byla dokončena roku 1964). Řeka Mže dále teče kolem hradu Buben přes obvody Plzeň-Malesice, Plzeň-Křimice, Plzeň-Radčice, protéká bývalým plzeňským výstavištěm (nyní Plaza), severně od náměstí Republiky. Délka toku je 111 kilometrů, od pramene k soutoku s Radbuzou klesá o 450 metrů. Průměrný roční průtok je u ústí 8,5 metrů krychlových za s. Za městským stadionem ve Štruncových sadech (Doosan Aréna) se stéká v nadmořské výšce 299 metrů nad mořem s Radbuzou v Berounku.
Radbuza pramení také v Českém lese 1,5 kilometru od Závisti (západně od Poběžovic a jižně od osady Rybník) na Domažlicku v nadmořské výšce 689 m n. m. Délka toku je 111 kilometrů, průtok v ústí kolem jedenácti metrů krychlových za sekundu. Řeka protéká Bělou nad Radbuzou, Horšovským Týnem, Staňkovem, Stodem, Dobřany do Plzně-Litic. Zde na ní byla postavena přehrada pro ochranu před velkými vodami České údolí (dokončena byla v roce 1973). Pod Homolkou v Plzni-Doudlevcích se do Radbuzy vlévá Úhlava.
Úhlava pramení na Šumavě na severozápadním svahu Pancíře (1214 m n. m.) ve výšce 1110 m n. m. Řeka je dlouhá 108,5 kilometrů, průtok v ústí je 6 metrů krychlových za sekundu (při povodni ve druhé dekádě srpna 2002 byl až 211 metrů krychlových za sekundu)!
Úhlava, která je významným zdrojem pitné vody pro Plzeň, protéká Nýrskem, kde je vodárenská přehrada od roku 1969, dále teče západně od Klatov, Švihovem, Přešticemi, Čižicemi, Štěnovicemi, Radobyčicemi a v Plzni-Doudlevcích se zprava vlévá do Radbuzy v nadmořské výšce 303 metrů. Spád od prameniště k soutoku je 807 metrů, tj. 7,4 promile na kilometr.
Jméno je poprvé připomínáno v roce 1341 jako flumen Auglania. Jeho základ je odvozen od praslovanského výrazu pro úhel, ohyb... Důvod pojmenování asi spočíval v křivolakém průběhu toku. V nářečí se řece říkalo Ouhlava (typickou příponou říčních jmen byla - ava).
Prameniště Úslavy se nachází v Plánické vrchovině, pod jejím nejvyšším vrcholem Drkolnou (729 m n. m.). Jedna ze zdrojnic pramení u Nového Dvora ve výšce 695 m n. m., druhá na lukách asi 800 metrů jihojihovýchodně odtud ve výšce 640 m n. m. S délkou 94 kilometrů, plochou povodí 757 kilometrů čtverečných a průměrným průtokem u ústí 3,62 metrů krychlových za sekundu je Úslava nejmenší plzeňskou řekou. Na Úslavě a jejích přítocích jsou čtyři největší rybníky Plzeňského kraje - Kozčínský (104 ha), Hnačovský (68 ha), Myslívský (58 ha) a Žinkovský (55 ha). Řeka protéká Blovicemi, Nezvěsticemi, Šťáhlavy, Starým Plzencem, Koterovem, Božkovem, Lobzy a v Doubravce se pod více jak 1 000 let starou stavbou kostela sv. Jiří v nadmořské výšce 296 m n. m. zprava vlévá do Berounky.
Berounka vzniká podle vodoprávních předpisů soutokem Mže a Radbuzy za stadionem města Plzně (hraje na něm FC Viktoria Plzeň své zápasy) ve Štruncových sadech. Nebylo tomu tak vždy. Ottův slovník naučný například v roce 1901 uváděl Mži jako řeku ústící do Vltavy. Název Berounka byl poprvé doložen až v 17. století, ale zprvu jen v okolí Berouna na berounském panství. Za hlavní zdrojnici Berounky je považovaná řeka Mže, ale ze srovnání Mže a Radbuzy je delší a vodnatější Radbuza (podobně jako například u Vltavy a Labe). Až ke svému ústí do Vltavy u Modřan je dlouhá 139 kilometrů, průtok v ústí je 36,5 metrů krychlových za sekundu. Řeka vytváří během svého toku po soutoku se Střelou řadu zajímavých meandrů. Protéká již od Plzně-Bílé Hory přírodním parkem Horní Berounka, dále pak Křivoklátskem a Českým krasem (CHKO).