Alpská vysokohorská silnice
V Brucku an der Grossglocknerstrasse (755 m n. m.) začíná vysokohorská Grossglockner Hochalpenstrasse dlouhá čtyřicet osm kilometrů, odbočka Gletscherstrasse od Posthausu Guttal k parkovišti Kaiser Franz Josephs Höhe je dlouhá 8,7 km. Maximální stoupání je 13 %, na obou silnicích je celkem 35 značených zatáček. Mimo značená parkoviště platí zákaz zastavení. Silnice byla budována ve 20. letech XX. století. Tehdy šlo o uválcovanou, štěrkovou silnici o šířce 3 metry s výhybkami na dohled. Zajímavostí jistě je, že výstavbě stávající silnice napomohla světová hospodářská krize koncem dvacátých let a na začátku let třicátých. Tehdy počet nezaměstnaných v Rakousku stoupl na 26 %.
Od roku 1930 do roku 1935 našlo v letních měsících práci 3200 nezaměstnaných. Stavba podle plánů ing. Franze Wallacka byla slavnostně otevřena dne 3. srpna 1935. Nyní je silnice široká šest metrů a díky již tehdy přísným normám odpovídá dnešním normám na ochranu krajiny. Mýtné se platí u pokladny „Kasse Ferleiten“ na km 14,5; pak už silnice šplhá vzhůru. Vyhlídky s parkovištěm jsou na km 19,3; km 21,6; za km dvacet šest následuje parkoviště Fuscher Törl I. ve výšce 2428 m n. m. a odbočka k Edelweiss Spitze (2571 m n. m.). Po pěkném výhledu, ze kterého je za dobrého počasí možno vidět 37 vrcholů Alp vyšších 3000 metrů a ledovců (opravdu stojí zato tuto vyhlídku neopomenout navštívit).
Po prohlídce se vrátíte zpět na hlavní silnici a po asi 500 metrech je vyhlídka Fuscher Törl II. Odtud je velmi zajímavý pohled do údolí jak na klikatící se horskou silnici, tak i na údolí pod vrcholy Breitkopf (3154 m n. m.) a Sonnenwelleck (3261 m n. m.). Cesta pokračuje k Fuscher Lacke (2262 m n. m.) a k Mittertörl tunelu (s délkou 117 metrů) a Hochtor tunelu, který je dlouhý 311 metrů a nachází se ve výšce 2503 m n. m. Zde prochází hranice spolkových zemí Salzburg a Kärnten (Korutany).
Na 40. kilometru je odbočka vpravo na Gletscherstrasse k parkovišti Kaiser Franz Josephs Höhe (2369 m n. m.) s horským hotelem. Zde bych po krátké prohlídce vyhlídky na Grossglockner sešel podél lanovky Gletscherbahn o 143 metrů níže k ledovcovému (špinavému) splazu ledovce Pasterze s plochou 24 kilometrů čtverečných, délkou 10 km, šířkou 1,6 km, mocnost ledu je do 150 metrů. Odtud před Vámi bude čnít vlevo od ledovce 1 500 metrů vysoká stěna nejvyšší rakouské hory. Když nebudete chtít vystoupit na ledovcový splaz, nabízí se vycházka na Gletscherweg. Velmi samozřejmě bude záležet na počasí, při příznivém je pobyt zde nezapomenutelným zážitkem, při špatném zataženém nebo deštivém nezbude než pobyt zkrátit a vrátit se sem někdy jindy. Já jsem při 6 návštěvách zde zažil oblohu bez jediného mráčku, ale i sněhovou bouřku, zataženo i skoro jasno, bezvětří i mohutný vítr. Záleží také na období, kdy sem přijedete. Rozhodně si však nenechte ujít návštěvu snad nejkrásnější rakouské horské vesnice na jižním svahu masivu Grossglockneru – Heiligenblutu.
Po návratu na křižovatku u Posthausu Guttal, kde jste odbočovali vpravo byste se měli vydat opět vpravo a po průjezdu pokladnou „Kasse Rossbach“ na opačném vjezdu na silnici na km 43,9 už zbývá jen asi tříkilometrový sjezd do osady, která podle legendy vznikla kolem kaple postavené roku 914 pro sv. Briccia. Tento dánský žoldnéř se stal za císaře Konstantina VII. vojevůdcem. Při návratu z Byzance zahynul ve sněhové bouři. Protože měl u sebe jako relikvii lahvičku s Kristovou krví, vyrostli zde podle legendy ze sněhu tři klasy. Tak se zbrojnošům podařilo najít ostatky svého vojevůdce, pohřbít ho a na tomto svatém místě postavit kapli. Ta se v pozdější době stala poutním místem. Ještě později byla nahrazena dnešním gotickým farním kostelem, jehož ozdobou je křídlový oltář 10,6 metru vysoký. V kamenném svatostánku z roku 1496 je uložena lahvička se slavnou relikvií s Kristovou krví.
Ale už to, že jste během necelých padesáti kilometrů cesty od Brucku sem projeli vlastně všemi klimatickými a vegetačními pásy mezi Rakouskem a Arktidou, viděli louky, lesy, horské pastviny, skály, mrazové pouště a fantastické sviště, projeli krajem, kde v zimě bývá více jak 5 metrů sněhu, téměř 100 dní zde vane bouřlivý vítr a 250 dní v roce padají srážky. Podnebí na nejvyšším úseku této horské silnice s průměrnou roční teplotou –3 °C odpovídá teplotám v Grónsku či na Sibiři.
Tuto vysokohorskou silnici lze využít při cestě na dovolenou na jih do Itálie, Slovinska nebo Chorvatska zejména při cestě ze severních, západních, jižních a středních Čech.