Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Zvony odletěly do Říma

30. 3. 2016

Zvony odletěly do Říma

Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je jistě všem známá. Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Gloria in excelsis Deo (Sláva na výsostech Bohu) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání od svatého otce. Zvony prý odlétají proto, že se bojí řehtaček. Letí naprosto tiše. První letí ty nejstarší, protože znají cestu, na konci letí zvony malé, aby se neztratily. Průvod uzavírá Zikmund z chrámu svatého Víta a Marie z Týnského chrámu. Velké české zvony slouží jako stráž konvoje.

            V průvodu zvonů se ale objevují i někteří podivní hosté. Ani zvonový kov, ani při rozlití, se nezbavuje povinnosti vykonat každoroční pouť do Říma, a tak jedna pověst vypráví o tom, jak dělostřelci v bitvě na Piavě postrádali o velikonoční noci svá děla (bitva na Piavě bylo vojenské střetnutí mezi Rakousko-Uherskem a Německem na straně jedné a Itálií a Spojenci na straně druhé v době první světové války. Odehrávalo se od listopadu roku 1917 do počátku listopadu roku 1918).

            Kudy přesně zvony letí a jak překonávají Alpy, není známo, jsou ale při tomto letu neúnavné. Nestalo se, že by některý ze zvonů let nevydržel nebo že by se cestou ztratil. Pokud by některý zvon do Říma neodlétl, přineslo by to obci neštěstí.

            Když zvony doletí, papež jim požehná za věrné služby církvi a zvony mohou poté odletět zpět. Na Bílou sobotu po Gloria… se vrátí a zvoní: „Byl jsem tam! Byl jsem tam!“ Toto zvonění má prý dokonce kouzelnou moc. Když hospodyně při tomto zvonění zamete dům, nebudou se v něm po celý rok držet švábi; pokud se při něm člověk umyje v pramenité vodě, bude po celý rok zdráv; ovocnými stromy v zahradě se má v tu chvíli zatřást, aby se probudily a doporučuje se je postříkat vodou, aby dostaly na celý příští rok sílu.

            Hlas zvonů o Velikonocích nahrazují nejrůznější klapačky nebo řehtačky. Jejich hluk se rozléhá po celé vesnici. Říká se, že děti takto honí proradného Jidáše.

            Největším zvonem v ČR je zvon Zikmund, který se nachází ve věži Svatovítské katedrály na Pražském hradě. Jeho hmotnost je asi 13,5 tuny. Mezi významné památky také patří zvonkohry. U nás je nejznámější hradčanská v pražské Loretě. Nejstarší zvony na našem území pocházely z 9. století. Od 14. století se u nás zvony také vyrábějí. Největší rozmach zaznamenalo české zvonařství v 16. století. Po třicetileté válce došlo k jeho úpadku. Nejvíce byly zvony postiženy rekvírováním (vymáhání v období nouze) během obou světových válek. Tehdy došlo ke zničení asi dvou třetin zvonů.

            A z jakých částí se zvony skládají? Dolní část zvonu je věnec. Do něho bije srdce zvonu. Tloušťka věnce se podle úderů, kterým je vystavena, nazývá rána (někdy šlak podle německého der Schlag). Dolní část, zužující se konec od věnce směrem dolů se nazývá lem. Krk je střední část těla zvonu mezi čepcem a věncem. Je to hlavní plocha, na níž se uplatňuje nejvíce reliéfů a nápisů. Pro krk se často užívá také název plášť. Ten má ještě vedlejší význam (hliněná forma pro odlití vnějšího profilu zvonu). Čepec je horní část těla zvonu, zpravidla je lemovaná pásem nebo linkou. Horní ploše čepce se říká příklop, rozhraní mezi krkem a čepcem se jmenuje rameno. Koruna slouží k upevnění zvonu na zvonkové hlavě. Proto se skládá z uch (též ramen). Ucha bývají uspořádána různými způsoby podle záměru zvonaře. Základní uspořádání je kolem centrálního ucha, které se nazývá střední, kolem nějž je různý počet postranních uch. U nových zvonů se někdy užívá jen jedno, ploché ucho – tzv. talířová koruna. Srdce je ve zvonu zpravidla zavěšeno na koženém pásu, tzv. bandalíru, který je upevněn na vnitřní ucho (též šamýr). Těch může být i více. Srdce se dál dělí odshora dolů na čtyři části: oko – slouží k zavěšení, dřík – dlouhá část srdce, pěst, která při zvonění bije do věnce a rozeznívá tak zvon a výpusť – dolní zakončení srdce zvonu. Výpusť byla v minulosti často přeexponována přílišnou hmotností a ještě na svém konci rozšířena v kotvu. U zvonů, u nichž se rozhoupává pouze srdce a nikoliv celý zvon, slouží výpusť k zavěšení provazu, aby se při vyzvánění nedostal mezi srdce a věnec.

            Nejznámějšími českými zvonařskými dílnami jsou Dytrychové v Brodu u Přerova a Manouškové na Zbraslavi.