Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Tragický let Vladimíra Komarova

24. 4. 2013

Tragický let Vladimíra Komarova

Dne 24. 4. 2013 uplynulo 46 let od tragické smrti Vladimira Komarova , prvního kosmonauta, který zemřel při návratu z vesmíru. Kosmická loď Sojuz 1 se tehdy za dramatických okolností zřítila do ruské stepi.

Konstruktéři sice už před startem věděli  o 200 konstrukčních chybách na této kosmické lodi, ale vládní představitelé si velmi riskantní start vynutili, aby si Sovětský svaz „udržoval vedení“ v závodech o vesmír /před Spojenými státy/ a aby se dostal jako první na Měsíc (nakonec dosud na něm lodě z SSSR a později Ruska nikdy s lidskou posádkou přistát nedokázaly).

Problémy Sojuzu 1 oddálily start Sojuzu 2 a 3 až do 25. října 1968. Toto osmnáctiměsíční zdržení a následná exploze nepilotované nosné rakety N-1 dne 3. 7. 1969 definitivně pochovala sovětské plány dostat svého kosmonauta na povrch Měsíce.

O tom, jaké drama se odehrávalo na oběžné dráze Země, neměl nikdo kromě zasvěcených ani tušení. Nefungovalo téměř nic, přesto sovětská agentura TASS v té době tvrdila, že kosmonaut Vladimir Komarov se během prvního dne letu cítil výtečně a že vše jde podle plánu. Dokonce měl kosmonaut těsně před pádem lodi při rychlosti 130 metrů za sekundu hlásit: „Vsjo iďot atlično, prizemljaju.“ Pak už se jen ozvala rána a „bylo hotovo.“

Plukovník Komarov dne 23. dubna 1967 krátce po půlnoci odstartoval v nové lodi Sojuz 1 z kazašského kosmodromu Bajkonur – a to navzdory tomu, že předchozí bezpilotní zkušební lety Sojuzů dopadly katastrofálně.

Den na to měla odstartovat druhá sovětská loď, k níž se měl Komarov přiblížit a spojit se s ní. Jenže problémy přišly prakticky hned poté, co byl Sojuz 1 naveden na oběžnou dráhu. Protože se rozevřel jen jeden solární panel, loď získávala jen málo energie a hrozilo vybití záložních baterií. Selhal navíc systém orientace a let byl velmi nestabilní. Sověti kvůli tomu let druhé lodi zrušili a soustředili se už jen na to, aby Komarova dostali pokud možno bezpečně zpět na Zemi.

Komarov se tak musel naučit sled nových postupů. Ty rychle zvládl. Jako zázrakem se mu podařilo zorientovat loď  a nasměrovat brzdící motor.  Jenže téměř neovladatelnému Sojuzu 1 se při pokusu o nouzové přistání správně neotevřely padáky.  Modul dopadl na zemský povrch smrtící rychlostí. Poté, už na zemi, došlo v lodi k explozím. Směrem do kabiny vybuchly motory, které měly lodi pomoci s měkkým dosednutím na zemský povrch. Následný požár se rozšířil na nádrže s koncentrovaným peroxidem vodíku. Čtyřicetiletý Komarov, i kdyby pád lodi přežil – to by se rovnalo božímu zázraku, neměl žádnou šanci další události přežít.  Po Sojuzu navíc zůstala v zemi půl metru hluboká díra.

Komarov byl po svém prvním kosmickém letu vyznamenán Leninovým řádem, Zlatou hvězdou a titulem hrdiny Sovětského svazu. To vše mu bylo platné jako nebožtíkovi zimník.  Byl slavnostně pochován na Rudém náměstí u Kremelské zdi.

Jeho jméno nesou obce, letecké školy a vojenské útvary, vědecko-výzkumná loď Akademie věd SSSR i jeden z kráterů na Měsíci.  Budiž mu aspoň to přáno.