Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Skopje - FYROM

4. 9. 2010

Skopje – FYROM

V souvislosti s rozpadem Jugoslávie vyhlásila Makedonská Socialistická republika dne 25. ledna 1991 svrchovanost v rámci SFRJ. Dne 7. června 1991 změnila název státu na Republika Makedonie. Po vyhlášení nezávislé Makedonie na bývalé Jugoslávii ale zpochybnilo Řecko legitimitu tohoto názvu, protože historická Makedonie se nacházela na území několika dnešních států (Bulharsko, Řecko i FYROM). Mezinárodně byla proto Republika Makedonie uznána teprve v roce 1993, kdy Řecko souhlasilo s kompromisním názvem Bývalá Jugoslávská republika Makedonie (The Former Yugoslav Republic of Macedonia), pod nímž byla tato nová evropská země přijata do OSN v dubnu 1993.

Hlavní město země, Skopje, leží v její severozápadní části na řece Vardar, na křižovatce středověkých obchodních cest z Bělehradu k Egejskému moři a z Dubrovníku do Konstantinopole. Jižně nad městem se vypínají hory masivu Jakupica. Tato příznivá poloha z města učinila důležitý obchodní uzel a zajistila mu prosperitu, která v osmanských dobách přinesla rovněž prolínání mnoha kultur. Návštěvník Skopje tak může vedle sebe obdivovat jak četné mešity, tak i kostely a další významné stavby. Ve městě žije kolem 510 000 lidí (2009).

Původní název města Skupi je thráckého původu. Klade se do sou-vislosti s albánským názvem města Shkupi. Za turecké nadvlády se město nazývalo Üsküp. Slované město zpočátku nazývali Skope, Skopie, později Skoplja.

Skopje je charakteristické svojí starobylou zástavbou v podobě tureckého starého města, jehož nejstarší části pocházejí ze 14. století. Nejdůležitější a současně nejsmutnější událostí pro město bylo zemětřesení na svatou Annu, 26. července 1963, kdy magnitudo přesáhlo stupeň 6 a město bylo značně poničeno. Po této hrůzné události zůstalo 70 % lidí z města bez střechy nad hlavou. Jen díky mezinárodní pomoci se podařilo Skopje zachránit a znovu vybudovat. Výhrady mohou směřovat zejména k tomu, že výstavba nových objektů byla provedena zcela nahodile v různých stylech a jednotlivé pomáhající státy zde postavily budovy bez jakékoliv urbanistické koordinace. Předností naopak bylo, že nová zástavba byla projektována tak, aby vydržela i silnější otřesy. Celkem překvapivé bylo, že turecké staré město přečkalo toto zemětřesení bez vážnějšího poškození a muselo se opravovat jen z menší zčásti.

První osídlení na území Skopje pochází již z doby před naším letopočtem. V antickém období se zde nacházel hrad Scupi. Ve středověku spadalo Skopje pod Východořímskou, později Byzantskou říši. Nedaleko Skopje se narodil také jeden z neslavnějších byzantských císařů Justinián I. Později se území zmocnilo Bulharsko. V roce 1346 prohlásil srbský panovník Dušan Skopje za hlavní město jeho říše. Ta se však po jeho smrti rozpadla. V roce 1392 obsadili město Turci a vládli zde více jak 500 let. Po balkánských válkách (1912-1913) se Skopje stalo součástí Srbska. Spolu se Srbskem se roku 1918 (po 1. světové válce) stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. To se pak přejmenovalo roku 1929 na Jugoslávii. Během druhé světové války bylo Skopje a větší část Makedonie součástí Bulharska. V listopadu 1944 město obsadili jugoslávští partyzáni. V nově vzniklé SFRJ se Skopje stalo hlavním městem Socialistické republiky Makedonie. Během období budování socialistické Jugoslávie město Skopje rychle rostlo a postupně se dostávalo do popředí jako významné centrum jihobalkánských oblastí a nejjižnější výspy jugoslávského státu. Po rozpadu společného státu v roce 1991 se Skopje stalo hlavním městem Makedonie.

Ve Skopji se nacházejí vzácné mešity, jako například mešita Mustafa Paši, staré tržiště, původní bazary, uličky s obchody řemeslníků. Známou dominantou města je Kamenný most přes řeku Vardar. Ten se nachází na Náměstí Makedonie na Starém městě. Most byl postaven mezi roky 1451-1469 pod patronací sultána Mehmeda II. Dobyvatele. Most spojuje městskou minulost se současností a je známým symbolem města. Částečně byl zrekonstruován v roce 1990. Zajímavostí také je bývalé vlakové nádraží, které bylo značně poškozeno červencovým zemětřesením roku 1963 a jehož hodiny stále ukazují čas 5:17 jako ve chvíli počátku zemětřesení. Od roku 1970 zde sídlí Muzeum města Skopje. Na severozápadním okraji města se dochoval akvadukt, o němž není jasné, z jakého období pochází. Mezi významné kostely ve Skopji patří kostel sv. Panteleona, sv. Demetria, sv. Klimenta, sv. Spase, Chrám Matky Boží atd.

Staré město ve Skopje nese název Stara Čaršija (Starý Bazar). Nachází se mezi Kamenným mostem a částí Bit Bazzar a mezi pevností Kale a Vardarem. V minulosti zde probíhaly všechny hospodářské aktivity ve městě. Mezi 16. a 17. stoletím dosáhlo Staré město největšího rozmachu a stalo se jedním z největších a nejrozvinutějších orientálních bazarů na Balkáně. Dodnes je zde mnoho rušných obchodů. Staré město poskytuje návštěvníkům zajímavý pohled na kontrast mezi směsicí východní a západní kultury.

Náměstí Makedonie je nejvýznamnějším a největším náměstím ve Skopji. Výrazně se rozšířilo po zřícení obrovské neoklasické budovy Národní banky a Domu armády v průběhu výše zmíněného zemětřesení z července 1963. Nejpozoruhodnější stavbou je palác Ristić. Během teplejších měsíců se na tomto náměstí konají koncerty a celoročně je zde mnoho stánků se suvenýry.

Pevnost Kale je tvrz, nacházející se na kopci nad městem. Původně zde stála mohutná pevnost, kde sídlili osadníci, chránící město před Turky. Do současnosti se dochovaly mohutné zdi a opevnění. Současná pevnost byla původně postavena v době Byzantské říše v 6. století. Po zemětřesení zůstaly jen málo poškozené kruhové, obdélníkové a čtvercové věže, které pak byly v následujících letech zrestaurovány. Dnes pevnost nabízí jednu z nejlepších vyhlídek na město.

Ačkoli Skopje ještě leží na našem kontinentu, duchem již „pošilhává“ směrem k přední Asii. Islám se zde prolíná s pravoslavím. Svůj životní prostor tu sdílejí slovanští Makedonci, Albánci, Turci či Romové. Před několika lety zde znovu zahájila aktivity židovská obec. I z názvů městských částí lze vyčíst exotiku – Gazibaba, Čair, Taftalidže...

Kříž tisíciletí nacházející se na vrcholu Vodno, je další významnou turistickou atrakcí současného makedonského Skopje. Na výšku měří 66 metrů a je tak nejvyšším křížem na světě, když opomeneme budovu dubajského hotelu Burj al Arab, která z dálky z Perského zálivu také připomíná kříž, ale protože se tato více jak tři sta dvacet metrů (1053 ft) vysoká budova (a tedy i kříž) nachází v muslimské zemi, není prostor, odkud by se tento sedmi hvězdičkový hotel dalo podívat „divákům“ přístupný. Kříž tisíciletí, který byl postaven u příležitosti 2000. výročí křesťanství a Makedonie jako biblické země, lze prý vidět ze vzdálenosti až 30 kilometrů.

Kuršumli An, bývalý turecký hostinec, nabízí architektonicky zajímavé oblouky a kupole. Nyní zde sídlí částečně se svými expozicemi Makedonské národní muzeum. Tento typ impozantní stavby se zdobenými zdmi a řadou menších dómů s pyramidovým tvarem je zcela běžný v tureckých městech a nazývá se „karavanní“.

Ve Skopji je několik dominant, věnovaných místní rodačceMatce Tereze. Ta se dne 26. 8. 1910 narodila ve městě Üsküb, v té době náležejícího do albánské části Osmanské říše. K Srbsku (a tedy i Makedonii) bylo dnešní Skopje přičleněno až po 1. světové válce (viz text výše). Tato později světoznámá řeholnice se narodila pod jménem Agnese Bojaxhiu. V roce 1929, již v indickém Dárdžilingu, přijala jméno Tereza. Dům Matky Terezy byl ve Skopji slavnostně otevřen v roce 2009.