Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Rozhledna na zalesněném spilitovém Chlumu v Plzni-Doubravce

23. 6. 2015

Rozhledna Chlum, 416 m n. m., Plzeň-Doubravka

Rozhledna na vrcholu spilitového Chlumu je druhou nejvyšší plzeňskou rozhlednou po Krkavci (504 m n. m.). Je památníkem na dnes již zapomenutý Svaz československých dělnických turistů. Svaz vznikl v roce 1921 a přestože byl celostátní, centrem jeho činnosti se brzy stala Plzeň. A právě místní pobočka v Doubravce přišla s myšlenkou postavit na Chlumu výletní stavbu s rozhlednou. Po celé zemi probíhaly sbírky, které vyvrcholily roku 1926 položením základního kamene. Stavitel Heger, jenž měl k dispozici nasbíraný peněžní obnos ve výši 120 000 korun, šetřil, kde se dalo, ale nasbírané peníze stačily pouze na stavbu chaty. Rozhledna byla postavena jen do třetinové výšky. Ke slavnostnímu otevření dne 1. srpna 1926 se i přesto sjelo na tři tisíce lidí, aby si prohlédli stavbu, na kterou přispěli.

        Turistická chata byla pojmenována po plzeňském starostovi Luďku Pikovi.  Rozhledna upravená do provizorního používání byla nakonec dostavěna prostřednictvím firmy stavitele Janoucha, rodáka z nedaleké obce Doubravka. Dokončená rozhledna se návštěvníkům otevřela 23. června 1929 Jméno dostala jako v případě chaty rovněž po tehdejším starostovi. Náklady na její výstavbu činily téměř 345 tisíc korun. Krátce po dokončení byl na rozhledně umístěn světelný maják,  který sloužil rozvíjející se letecké dopravě. A právě díky němu byla na vrchol Chlumu zavedena elektřina a zbudována silnice.

V roce 1939 se Svaz dělnických turistů sloučil s KČT a chata se stala jeho majetkem. Paradoxem bylo, že chata s rozhlednou nejvíce prosperovala v období druhé světové války. Tehdejší majitel pan Krbec zaměstnával několik číšníků, kteří se museli velmi ohánět, aby stihli obsloužit všechny hosty. K oblibě místa přispěla i skutečnost, že zde byla zbudována sáňkařská dráha a dva skokanské můstky Ty zde stály až do roku 1951.

Po 2. světové válce se rozhledna pronajímala a měnili se i její majitelé. Mezi vlastníky patřili podniky jako Potraviny, Bukovecká papírna a nakonec oddíl Slavie VŠ Plzeň. V roce 1968 byla rozhledna obsazena okupačním ruským vojskem.  Poté se zde nájemníci měnili a věž byla pronajímána i k soukromým akcím. I přes několik pokusů o její záchranu zůstala rozhledna uzavřená. V roce 1996 koupil pozemek, na kterém věž stojí, soukromý majitel, který v roce 1999 odstranil  chátrající Pikovu chatu s plánem vystavět zde hotelový komplex (futuristický objekt evokující loď plující nad lesem). Projekt byl ale zamítnut stavebním úřadem a nemovitost později prodána.

Od listopadu 2001 je rozhledna památkově chráněným objektem. Začátkem dubna 2002 byla zpřístupněna, v roce 2007 opět uzavřena. Až od počátku turistické sezóny 2010 (od 15. 5. 2010) byl její provoz opět obnoven.

Věž dnes patří společnosti Rozhledna Chlum s.r.o. a její provoz zajišťuje Odbor KČT Bolevec Plzeň.

Z rozhledny Chlum v Plzni-Doubravce je velmi dobrý výhled na město Plzeň a jeho okolí, např. na hrad Radyně (569 m n. m.) u Starého Plzence, dále je vidět 35 kilometrů vzdálený vysílač Krašov /347,5 metrů vysoký/, za dobré viditelnosti lze zahlédnout šumavské vrcholky Můstek (1234 m n. m.), Pancíř (1214 m n. m.) a Ostrý (1293 m n. m.). Lze zahlédnout i vrcholky s rozhlednami na Domažlicku – Koráb u Kdyně (773 m n. m.) a Čerchov (1042 m n. m.) v Českém lese i hrad Přimdu (848 m n. m.) na Tachovsku.

Technické údaje rozhledny na Chlumu: Typ stavby: zděná rozhledna, nadmořská výška: 416 m n. m. Celková výška stavby je 24,8 metrů, výška vyhlídkové plošiny  21,8 metrů, počet schodů je 121 (na věž kostela sv. Bartoloměje na náměstí Republiky jich je 301).