Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Památky UNESCO přidané v roce 2010

3. 8. 2010

 

Seznam UNESCO se v roce 2010 rozrostl o dvacet jedna památek
 
Světové dědictví UNESCO se od přelomu července a srpna 2010 rozrostlo o 21 nových památek. O zápisu těchto jedinečných přírodních nebo kulturních památek rozhodlo zasedání OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) v hlavním městě Brazílie ve dnech 25. 7.-3. 8. 2010.
 
Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO se po jeho 34. zasedání rozrostl o 15 kulturních, 4 přírodní a kombinované (obojí) památky na 911 položek. Z toho je 704 kulturních, 180 přírodních a 27 smíšených. Světové dědictví se od roku 2010 nacházejí už ve 151 zemích světa (novými jsou Marshallovy ostrovy, Kiribati a Tádžikistán).
 
            Nově zapsané památky: a) kulturní: Čtvrť at-Turaif v oáze ad-Dir'iyah v Saúdské Arábii; Australské trestanecké osady; Sheikh Safi al-Din Khānegāh a komplex svatyně v Ardabilu v Íránu; Historický bazar v Tabrízu v Íránu; Atol Bikini na Marshallových ostrovech; Historické korejské vesnice Hahoe a Yangdong v Republice Korea; Imperiální citadela Thang Long v Hanoji ve Vietnamu; Historické monumenty v Dengfengu – „Mezi nebem a zemí“ v Číně; Sarazm v Tádžikistánu; Jantar Mantar v Indii; Biskupské město Albi ve Francii; Kruhová oblast kanálů Singelgracht v Amsterdamu v Nizozemsku; Camino Real de Tierra Adentro v Mexiku; Prehistorické jeskyně Yagul a Mitla v Centrálním údolí Oaxaca v Mexiku; Náměstí São Francisco v São Cristovão v Brazílii a je třeba uvést i Hrobky bugandských králů v Kasubi v Ugandě (ty se nacházely na kopci Kasubi v Kampale, hlavním městě Ugandy. Na seznam kulturního dědictví UNESCO byly zapsány v roce 2001. Hrobky z roku 1881 byly dne 16. června 2010 zničeny požárem. V minulosti sloužily k pohřbívání králů Bugandského království. Hroby budou obnoveny a zůstávají tak součástí kulturního dědictví UNESCO - jsou zatím vedeny jako ohrožené).
 
b) kombinované – přírodní i kulturní památky: Centrální vysočina ve Srí Lance a Papahānaumokuākea v USA (Hawaii).
 
c) přírodní: Čínská krajina Danxia; Chráněná oblast Phoenix Islands na souostroví Kiribati; Vrcholky, přírodní amfiteátry a skalní stěny ostrova Réunion a Putorana Plateau v Ruské federaci.
 
            Dále byly rozšířeny již dříve zapsané kulturní památky: Eggenberský zámek ve Štýrském Hradci v Rakousku; Klášter Vzkříšení Sucevita v Rumunsku; Røros Mining Town v Norsku; Doly Rammelsberg, historické město Goslar a vodní systém Horního Harzu v Německu a Paleontologické Rock-Art Ensemble v Siega Verde ve Španělsku. Rozšířené byly také přírodní památky: Národní park Pirin v Bulharsku; Ngorongoro v Tanzánii a Monte San Giorgio (ve Švýcarsku rozšířené do Itálie).
 
Mezi dědictví v ohrožení UNESCO na svém zasedání v Brasílii zařadilo floridský NP Everglades z USA a tropický deštný prales Atsinanana na Madagaskaru. Park Everglades je bažinatá oblast o rozloze 6104 km2 na jihu Floridy. Poskytuje útočiště mnoha vzácným ptákům a plazům. Zápis byl proveden pro pokračující zhoršování vodního ekosystému. Přítok vody do oblasti poklesl až o 60 %. Kvůli vysychání bažin se park ocitl na seznamu ohrožených míst již v letech 1993-2007. Prales Atsinanana na Madagaskaru se stal obětí politické krize v roce 2009. Ta vedla k drastickému nárůstu ilegální těžby vzácných dřev a lovu lemurů. O varující situaci informoval Mezinárodní svaz na ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN), který je poradním orgánem UNESCO. Mezi ohrožené památky byly zapsány také katedrála Bagrati a klášter Gelati v Gruzii.
 
Kromě toho doporučilo UNESCO věnovat zvýšenou pozornost incké citadele Machu Picchu v Peru, kterou v únoru 2010 poškodily přívalové deště.
 
Výbor UNESCO pro světové dědictví rozhodl o vyřazení souostroví Galapágy ze seznamu ohrožených míst. Galapágy tvoří více než 100 ostrovů vulkanického původu, ležících zhruba tisíc kilometrů západně od pobřeží Ekvádoru. Na pěti obydlených ostrovech žije na 20 tisíc lidí, ostatní jsou neobydlené. Díky odlehlosti ostrovů se na nich vyvinul jedinečný ekosystém. Souostroví s unikátní faunou a flórou, které fascinovalo už přírodovědce Charlese Darwina, bylo na seznamu ohrožených míst od roku 2007. Příliv lidí – jak turistů, tak osadníků – zvyšoval riziko, že místní ekosystém doplatí na různé invazní druhy rostlin či živočichů z pevniny. Ekvádorská vláda proto nařídila přemístění nelegálních usedlostí zpět na pevninu a zpřísnila pravidla pro turistiku. Obří želvy, o nichž už Darwin ve svém deníku z Galapág poznamenal, že si ho „moc nevšímaly a ladily s lávovým povrchem“, tak zase budou mít o něco víc klidu.
 
Zápis na seznam UNESCO je vždy důležitým ekonomickým signálem, zejména pro rozvojové země. Ve většině případů dojde po zápisu místa na seznam ke zvýšení turistické návštěvnosti; usnadní se i žádosti o finanční pomoc a investice. UNESCO však zároveň „hlídá“ stavební a jiné zásahy do lokalit, které mohou vést až k jejich vyškrtnutí ze seznamu.
 
            Pokud potřebujete více podrobnějších informací, najdete je v mém článku se stejným názvem na stránkách www.ingema.net .