Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Olympijské hry...

1. 8. 2016

 

Olympijské hry, kruhy, vlajka, logo her 2012...

 První starověké olympijské hry se uskutečnily kolem roku 776 před Kristem. Nejlepší antičtí sportovci se v řecké Olympii scházeli každé čtyři roky až do roku 393 našeho letopočtu, kdy římský císař Theodosius „pohanské“ hry zakázal.

        O znovuobnovení antické tradice se nejvíc zasloužil francouzský baron Pierre de Coubertin, na jehož popud vznikl v roce 1894 Mezinárodní olympijský výbor. Prvních novodobých olympijských her se o dva roky později v Aténách zúčastnilo 245 sportovců – výhradně mužů – ze 14 zemí. V Paříži 1900 a St. Louis 1904 trpěla úroveň soutěží tím, že hry byly součástí Světové výstavy. Přínosem byly premiérová ženská účast v roce 1900 a zavedení kompletní sady medailí o čtyři roky později.

Během úvodního ceremoniálu v Londýně 1908 byl poprvé k vidění nástup po výpravách, v Antverpách 1920 se premiérově skládal olympijský slib a nad stadionem zavlála olympijská vlajka. Olympijský oheň prvně vzplál v Amsterdamu 1928. Na hrách v Los Angeles v roce 1932 byly zavedeny stupně vítězů. Atmosféru OH 1936 v Berlíně negativně poznamenal nástup nacismu, v Londýně 1948 se Evropa ještě vzpamatovávala z válečných hrůz. Skutečnou oslavou se tak znovu stala až XV. Letní olympiáda v Helsinkách v roce 1952. O čtyři roky později se olympijské hry díky Melbourne poprvé konaly na australském kontinentu, ale jezdecké soutěže hostil kvůli karanténní lhůtě Stockholm. V roce 1964 se své premiéry dočkala i Asie, jmenovitě Tokyo. Následně si OH prošly například první dopingovou diskvalifikací (Mexiko 1968) či teroristickým útokem (Mnichov 1972). V Montrealu 1976 chyběla kvůli bojkotu dvacítka afrických států, her v Moskvě 1980 se nezúčastnila většina západních zemí na protest proti vpádu SSSR do Afghánistánu a v Los Angeles 1984 zase hry bojkotovaly socialistické země mimo Rumunska a Jugoslávie. Kompletně se „svět“ sešel až v roce 1992 v Barceloně, o čtyři roky později v Atlantě počet sportovců poprvé přesáhl desetitisícovou hranici.

Vizitka XXX. letních olympijských her

Oficiální stránky: www.london2012.com. Počet sportů: 26, počet disciplín: 302, počet sportovišť: na tři desítky. Srdcem konání her je Olympijský park, devět sportovišť bude mimo Londýn. Maskoti: postavičky Wenlock Mandeville. Motto: Inspirovat generaci. Logo: číslice 2012 vyvedené ve dvou řadách, horní dvě obsahují nápis Londýn (dvojka) a olympijské kruhy (nula). Zahajovací ceremoniál: 27. července na Olympijském stadionu pro 80 tisíc diváků. Choreografii asi tříhodinové show s názvem Zázračné ostrovy má na starosti režisér Danny Boyle (náklady jsou odhadovány na 857 milionů korun).

Olympijské kruhy

Největším olympijským symbolem jsou olympijské kruhy, které jsou vzájemně propojeny. Pět kruhů představuje pět kontinentů spojených olympijskou myšlenkou, šest barev (včetně bílého podkladu) barvy všech národů světa. Existuje obecný názor, že kruhy představují jednotlivé kontinenty. Baron de Coubertin vnímal kruhy a barvy jako dva nezávislé symboly a MOV výslovně uvádí, že žádný z kruhů nereprezentuje konkrétní kontinent. Olympijské kruhy jsou součásti olympijské vlajky, která má bílý podklad a v jejím středu je umístěno pět olympijských kruhů.

Olympijská vlajka poprvé zavlála při VI. olympijském kongresu v roce 1914, na olympijském stadiónu byla poprvé vyvěšena v roce 1920. Na LOH se vyvěšuje vlajka, kterou v roce 1920 věnovaly Antverpy (na ZOH vlajka, kterou v roce 1952 věnovalo Oslo). Součástí historické vlajky je i olympijské heslo Citius, Altius, Fortius (Rychleji, výše, silněji), které vyjadřuje cíl olympijského hnutí – úsilí o neustálý pokrok. Pierre de Coubertin toto heslo převzal od svého přítele, abbé Didona. Nejvýznamnější symboly olympijského hnutí jsou podle čl. 6 olympijské charty výlučným vlastnictvím MOV. Nejvyšší symboly se nesmí použít ke komerčním účelům. Nově používaným symbolem OH jsou maskoti, kteří mají vyjadřovat národní tradice hostitelské země.

            Olympijská vlajka je symbolem mezinárodního olympijského hnutí reprezentovaného Mezinárodním olympijským výborem (MOV). Vlajka má podobu bílého obdélníku (poměr stran 2:3), ve kterém je umístěn nejvyšší symbol olympismu – pět navzájem se protínajících kruhů modré, žluté, černé, zelené a červené barvy.

Olympijská vlajka je vždy vztyčována během slavnostního zahajovacího ceremoniálu každých olympijských her. Na olympijský stadion ji přináší rozprostřenou ve vodorovné poloze delegace vybraných sportovců nebo významných osob, které jsou známé svojí pozitivní prací pro společnost (tento rituál byl zaveden v roce 1960 na Letních hrách v Římě). Vlajka musí nad stadionem vlát po celou dobu her a její snětí během slavnostního ceremoniálu je signálem ukončení her. Druhá vlajka je užívána při skládání olympijském slibu. Na konci her vrací starosta (primátor) organizátorského města vlajku do rukou prezidenta MOV, který ji předává starostovi města, které bude příštím hostitelem her. Existují tři vlajky, které se liší od ostatních exemplářů v tom, že jsou po obvodu lemovány šestibarevnými třásněmi a k žerdi jsou upevněny pomocí šestibarevné stuhy.

Antverpská vlajka byla Mezinárodnímu olympijskému výboru věnována na Letních olympijských hrách 1920 belgickým městem Antverpy. Tato vlajka byla předávána mezi organizátory letních olympiád až do roku 1988.

Oselská vlajka byla Mezinárodnímu olympijskému výboru věnována na Zimních olympijských hrách 1952 norským městem Oslo. Tato vlajka je předávána mezi organizátory zimních olympiád.

Soulská vlajka byla Mezinárodnímu olympijskému výboru věnována na Letních olympijských hrách 1988 korejským městem Soul. Tato vlajka je předávána mezi organizátory letních olympiád.

 Tabulka s údaji o LOH:

Číslo a rok konání her

Datum konání

Pořadatelské

město

Stát

I. LOH 1896

6.-15. duben

Athény

Řecko

II. LOH 1900

14. květen-

28. říjen

Paříž

Francie

III. LOH 1904

1. červenec-

23. listopad

St. Louis

USA

IV. LOH 1908

27. duben-

31. říjen

Londýn

Spojené království

V. LOH 1912

5. květen-

27. červenec

Stockholm

Švédsko

VI. LOH 1916

nekonaly se

Berlín

Německo

VII. LOH 1920

7. červenec-

12. září

Antverpy

Belgie

VIII. LOH 1924

4. květen-

27. červenec

Paříž

Francie

IX. LOH 1928

28. červenec-

12. srpen

Amsterdam

Nizozemsko

X. LOH 1932

30. červenec-

14. srpen

Los Angeles

USA

XI. LOH 1936

1.-16. srpen

Berlín

Německo

XII. LOH 1940

nekonaly se

Tokyo

Japonsko

XIII. LOH 1944

nekonaly se

Londýn

Spojené království

XIV. LOH 1948

29. červenec-

14. srpen

Londýn

Spojené království

XV. LOH 1952

19. červenec-

3. srpen

Helsinki

Finsko

XVI. LOH 1956

22. listopad-8. prosinec/

10.-17. květen

Melbourne/

Stockholm (koně)

Austrálie/

 

Švédsko

XVII. LOH 1960

25. srpen-

11. září

Řím

Itálie

XVIII. LOH 1964

10.-24. říjen

Tokyo

Japonsko

XIX. LOH 1968

12.-27. říjen

Ciudad de México

Mexiko

XX. LOH 1972

26. srpen-

11. září

Mnichov

Německo

XXI. LOH 1976

17. červenec/

1. srpen

Montreal

Kanada

XXII. LOH 1980

19. červenec-

3. srpen

Moskva

SSSR

XXIII: LOH 1984

28. červenec-

12. srpen

Los Angeles

USA

XXIV. LOH 1988

17. září-

2. říjen

Soul

Jižní Korea

XXV. LOH 1992

25. červenec-

8. srpen

Barcelona

Španělsko

XXVI. LOH 1996

19. červenec-

4. srpen

Atlanta

USA

XXVII. LOH 2000

15. září-

1. říjen

Sydney

Austrálie

XXVIII. LOH 2004

13.-29. srpen

Athény

Řecko

XXIX. LOH 2008

8.-24. srpen

Beijing

Čína

XXX. LOH 2012

26. červenec-

12. srpen

Londýn

Spojené království

XXXI. LOH 2016

5.-21. srpen

Rio de Janeiro

Brazílie