Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Města a obce na Islandu

7. 7. 2016
 
 
Města a obce na Islandu
 
Island se administrativně dělí na 79 obcí (sveitarfélög), 23 hrabství (sýslur), 8 regionů (hluti) a 6 okresů. Na Islandu žilo k 1. 1. 2016 326 554 obyvatel.
 
Roku 874 byl prvním stálým osadníkem na Islandu Ingólfur Arnarson. Městem a nezávislým přístavem se stal Reykjavík ležící severně od 64 rovnoběžky teprve roku 1786 (žilo v něm v té době 302 obyvatel).
 
Reykjavík je nejsevernějším hlavním městem na světě. V prosinci 2015 zde i v blízkém okolí žili přibližně dvě třetiny Islanďanů (179 900 ob.).
 

isl_reykjavik_1_znak_mesta.jpg

Pojmenování Reykjavíku "Smoky Bay" (Kouřový záliv) mu dali první osadníci po geotermální páře, která vystupovala z horkých pramenů. Nyní je město zcela bez kouře. Atraktivní je jezero v Old Centre, Laugardalurpark s botanickými zahradami, pobřeží řeky Ellidaár (nejbohatší lososová řeka).
 
Reykjavík je obchodním centrem, sídlem vlády, prezidenta, parlamentu, ministerstev, soudu, kulturních a sportovních zařízení, centrem vzdělání. Nedílnou součástí města jsou knihovny, muzea, budovy rádia a televize, tiskové centrum, vysoké školy, divadla a koncertní síně. Jednou za dva roky se ve městě koná Artsfestival (umělecký festival). Islandské hlavní město je dopravní křižovatkou, sídlí zde kanceláře námořních, exportních i importních společností. Nelze opomenout prvotřídní hotely s výborným zázemím. Město symbolizuje prosperující moderní islandskou společnost, je srdcem vzkvétající městské kultury i když je mu někdy vytýkáno, že ztrácí typický islandský vzhled a stává se kosmopolitním.
 
Z hlediska architektury jistě zaujme stará budova vlády z poloviny 18. století, stará budova parlamentu z roku 1881. Obě stavby nalezneme ve starém centru (Old Centre) mezi přístavem a jezerem. Poblíž je i Národní galerie a Národní divadlo (u sochy Ingólfura Arnarsona). V univerzitní čtvrti je Islandská univerzita z roku 1911, koleje, Univerzitní knihovna, Národní muzeum, Nordický dům s desingem světoznámého finského architekta Alvara Aaltoa, jsou zde staré i nové chrámy, stará katedrála poblíž Parlamentu. Moderní budova kostela Hallgrímskirkjaje pojmenována podle autora islandské hymny. Moderní městskou architekturu reprezentuje City Hall (nepříliš zdařilá stavba radnice) na břehu jezera, v centru nového města Městské divadlo a lesknoucí se dóm restaurantu Pearl. Výstavní centrum se nachází v blízkosti zásobáren geotermální vody na vrchu Öskjuhlíd Hill. Lidové muzeum se starými domy rekonstruovanými do původního stavu podobně jako tradiční venkovský kostelík s drnovou střechou a farmářské domky z konce 19. a počátku 20. století najdeme ve východní části města.
 
Další města a sídla
Většina sídel se nachází v nížinách a při pobřeží. Na severu Islandu je největším městem Akureyri (17 253 obyvatel), které je ekonomicky druhým městem země a počtem obyvatel čtvrtým po hlavním městě, Kópavoguru (28 561) a Hafnarjörduru (24 839). Vyniká především svým rybným průmyslem, je zde Vysoká škola s rybářskou fakultou (jediná na světě). Město je obchodním centrem "severu", centrem kultury, turismu i řady sportů, zejména zimních.
 
       Nedaleko odtud leží Siglufjördur (1 341 obyvatel), centrum zpracování slanečků. Rybářskými městy jsou také Óláfsfjördur (920 ob.), Dalvík (1951 ob.), Húsavík (2 296 ob.) se zpracováním velryb a Saudárkrókur (2602 ob.). Na severozápadě jsou největšímu městy Ísafjördur (3 963 ob.), Bolungarvík (905 ob.), Patreksjördur (632 ob.). Ve všech výše jmenovaných městech je hlavním odvětvím hospodářství rybný průmysl.
 
       Východ Islandu je řídce osídlen, největšími městy jsou Neskaupstadur (1 340 ob.), Eskifjördur (1 008 ob.), teprve padesát let "mladý" je Egilsstadir (2 104 ob.). Přístavem trajektů z Evropy ve fjordu pod horou Bjólfur je Seydisfjördur se 711 trvale bydlícími obyvateli. Jediným větším místem na jihozápadě země je Höfn (1 673 ob.).
 
       Naopak nejhustěji osídlen je jihozápad. Satelitními městy Reykjavíku jsou Kópavogur (28 561 ob). a po II. sv. válce vybudovaný Hafnarfjördur (24 839 ob.). Tato dvě města s hlavním městem tvoří tzv. Velký Reykjavík se dvěma třetinami obyvatel Islandu a jejich podíl na počtu obyvatel se každoročně zvyšuje. Blízko mezinárodního letiště Leifura Eiríkssona a americké letecké základny leží Keflavík (8 169 ob.) s rybářským přístavem. Přes zátoku severně od hlavního města leží Akranes (6 345 ob.), kde mimo zpracování ryb hraje roli v zaměstnanosti obyvatel jediná cementárna země. Ještě více na sever od hlavního města leží Borgarnes (1 894 ob.), obchodní středisko úrodného Borgafjördského zemědělského okrsku.
 
       Na úrodné jižní pláni východojihovýchodně od Reykjavíku leží čtyři zemědělská města. Z nich nejvýznamnějším je Selfoss (6 261 ob.) s největší islandskou mlékárnou.
 
       Na ostrově Heimaey žije ve městě Vestmanneyjar 4 040 obyvatel. To je o 1 400 méně než v lednu roku 1973, kdy celé město muselo být evakuováno v důsledku výbuchu sopky Eldfell. Město patří mezi nejvýznamnější rybářská centra.
 
       Mezi malá místa, do kterých se ale může turista na Islandu dostat, pojede-li po většinou používaných trasách doporučených průvodci jsou na severu země "velrybářský" Húsavík (2 276 ob.), s velmi moderním kostelem napodobňujícím vulkán je město Blönduos (892 ob.), jižně od Reykjavíku leží Grindavík (2 697 ob.), nejjižnější obcí je Vík s 266 obyvateli.

       Je téměř jisté, že se pod vlivem těžce Island zasahující ekonomické krize i občasných "sopečných problémů" bude spíše počet obyvatel ostrovního státu snižovat (mladí kvalitně vzdělaní Islanďané se dobře uplatní v zemích EU, kam Island po dlouhém odříkání směřuje. Ale nejen v EU, poměrně hodně jich směřuje i do severní Ameriky). Zajímavý je např. pohled na emigraci a imigraci v roce 2009. Z Islandu odešlo 10 612 Islanďanů. Nejvíce do Polska (2 818)!, dále do Norska, Dánska a Švédska. Naopak na Island zamířilo 5 777 imigrantů. Nejvíce z Polska (1 235), Norska (1 193).

      Asi nejznámějším imigrantem byl bývalý americký šachista Robert James "Bobby" Fischer, mistr světa v letech 1972-75 surprise (v Reykjavíku v roce 1972 tehdy porazil Rusa Borise Spasského). Tento, původem židovský, podivín se s USA ve zlém rozešel, dokonce schvaloval teroristický útok z 11. září 2001 na New York. Pobýval v bývalé Jugoslávii, na Filipínách, v Japonsku. Nakonec dostal asyl na Islandu, kde žil od 23. 3. 2005 až do své smrti dne 17. 1. 2008. Je pochován asi 60 kilometrů od Reykjavíku v Laugardaeliru.