Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Hororový "výlet" Těreškovové

16. 3. 2013

Hororový „výlet“ Těreškovové

Valentina Vladimírovna Těreškovová se narodila 6. března 1937 do rodiny traktoristy a textilní dělnice. Po vychození základní školy pracovala (jako její matka) v textilce a dálkově si udělala textilní průmyslovku. Současně, pochopitelně, se angažovala v Komsomolu.

Kvalifikací pro let do vesmíru pro soudruhy z vedení strany bylo, že byla amatérskou parašutistkou. wink Nikita Sergejevič Chruščov moudře rozhodl, že 16. června 1963 poletí do vesmíru právě ona. Měla totiž dělnický původ.

Bylo jí teprve 26 let a už se stala jednou z nejslavnějších žen na světě, stala se první kosmonautkou!

Na oběžné dráze kolem Země od 14. června 1963 kroužil v  lodi Vostok 5 kosmonaut Valerij Fjodorovič Bykovskij. Na startovací rampě kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu stála připravená druhá raketa, která měla vynést do vesmíru pět metrů dlouhou a necelých dva a půl metru širokou jednomístnou loď Vostok 6. Kvůli ní byli sovětští kosmičtí inženýři v čele s legendárním Sergejem Pavlovičem Koroljovem mnohem nervóznější. Poprvé v historii v ní měla sedět žena.

Velmi nervózní byla i ona žena, oblečená do oranžového skafandru. Její výraz tváře byl vystrašený, puls měla 140 tepů za minutu (dvojnásobný). To však nebyla žádná překážka k tomu, aby raketa odstartovala. yes

Problémy se objevily hned poté, co Vostok 6 dosáhl oběžné dráhy. Těreškovová se řídícímu středisku nehlásila! Aby mohl šéf týmu generálplukovník Kamenin navázat opakovaně radiové spojení, musel počkat, až se „plechovka“, jak se mezi sovětskými kosmonauty lodím Vostok přezdívalo, dostane do správné pozice. To trvalo hodinu a půl. Když konečně vyslala vesmírná kapsle do řídícího střediska signál, Těreškovová se stále neozývala. Kamery na palubě ukázaly, že spí! smiley Kamenin proto nechal v kabině Vostoku 6 rozezvučet sirénu, která kosmonautku probudila. „Jsem strašně unavená“, sdělovala kosmonautka a plakala. Prosila řídící středisko na Zemi, aby se mohla vrátit zpět na základnu. Koroljov byl pochopitelně proti (jak by to asi vysvětlil). A protože to bylo v SSSR, místo 24 hodin kroužila Těreškovová na oběžné dráze 70 hodina 41 minut a přitom obletěla Zemi 48krát! Během té doby nebyla schopná jíst, opakovaně zvracela a snažila se stres a depresi zaplašit zpěvem. Také prý naříkala a volala maminku. Stěžovala si na nesnesitelnou bolest v noze, na bolest hlavy, že jí svědí celé tělo pod kombinézou, že se ale nemůže podrbat. Ve chvílích veřejného vysílání (bylo předem naplánováno a byla na něj upozorněna) hlásila: „Let je normální. Cítím se výborně“. Jako všichni Rusové, lhala.

Před smrtí jí zachránilo to, že loď byla kompletně řízena ze Země. Jejím jediným úkolem bylo pokusit se o krátké ruční řízení lodě. Toho nebyla opakovaně schopná. A tak šéfinženýr Kamenin jí vzkázal: „Ulož se a odpočívej!“ To splnila.

Bez potíží se neobešlo ani přistání dne 19. června 1963 ráno. Jediným úkolem kosmonautky bylo sedět při katapultáži křesla z kabiny rovně a hlavu mít pevně vklíněnou do opěrky hlavy. Ona se však mírně předklonila, a když jí automatika vystřelila z kapsle ven, udeřila se helmou o kovový límec úzkého výstupního otvoru a málem si urazila hlavu. Na oficiálních fotografiích jí pak museli tvář vyretušovat, protože měla podlitiny a modřiny.

„Otec“ ruské kosmonautiky – Sergej Koroljov si prý před svými kolegy po jejím přistání neodpustil poznámku: „Že jsem si kdy něco začínal se ženskými“.

Těreškovová za svůj „hrdinský“ let získala hodnost generálmajora letectva a byla (logicky) zvolena poslankyní Nejvyššího sovětu SSSR. Od roku 2011 se stala opětovně poslankyní – tentokrát v ruské státní Dumě (parlamentu Ruské federace).

Takovou kariéru dokázala udělat bývalá sovětská švadlena a to se žádné jiné ženě na světě nepodařilo.laugh