Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Bermudský trojúhelník

10. 12. 2010

 

Bermudský trojúhelník
 
K Bermudskému souostroví neodmyslitelně patří bermudský trojúhelník (někdy nazývaný také ďáblův trojúhelník). Tento útvar je vymezován různě a není ani oficiálně uznáván jako zeměpisný název, proto by se v češtině měl psát vždy s malým písmenem na začátku. Většinou se tento trojúhelník vymezuje tak, že vrcholy trojúhelníku je Miami na Floridě, San Juan na ostrově Portoriko a Hamilton na Bermudách. Velikosti stran tohoto trojúhelníku jsou: Hamilton (Bermudy) – San Juan (Portoriko) 1 540 kilometrů, San Juan (Portoriko) – Miami (Florida, USA) 1 660 kilometrů a Miami (Florida, USA) – Hamilton (Bermudy) 1 664 kilometrů. Celý útvar se svým tvarem velmi blíží rovnostrannému trojúhelníku a pokrývá plochu asi 1,134 milionu km2. Uvnitř trojúhelníku leží souostroví Bahamy a velká část Sargasového moře.
 
Tento bermudský trojúhelník získal během mnoha let pověst oblasti, ve které se záhadně ztrácejí letadla a lodě. Již Kryštof Kolumbus popsal některé záhadné jevy, které zažil v této oblasti. Mimo jiné se jednalo o podivné chování magnetické střelky jeho kompasu. Námořníci také spatřili obrovský ohnivý pás, který přelétl nebe a zmizel kdesi v dálce v moři (že by meteorit?). To se stalo v září roku 1492. Dne 11. října 1492 v noci pak námořníci, kteří již byli na pokraji svých sil a přestávali věřit, že ještě někdy uvidí pevninu, uviděli podivná světla pohybující se nad mořskou hladinou. O několik hodin později pak došlo k objevení Ameriky, když italský mořeplavec plavící se pod španělskou vlajkou, Kryštof Kolumbus, se svou vyčerpanou posádkou přistál na ostrově San Salvador na Bahamských ostrovech. Podivná světla nad hladinou, která námořníci zahlédli minulého dne, jako by symbolizovala konec jedné éry. Objevení Ameriky následujícího dne je někdy považováno za začátek novověku.
 
Sláva bermudského trojúhelníku se nicméně začala psát až po druhé světové válce. Sérii „záhadných zmizení“ odstartoval „let číslo 19“ dne 5. prosince 1945. Letka pěti amerických bombardérů Grumman TBF Avenger tehdy odstartovala na běžný výcvikový let ze základny ve Fort Lauderdale na Floridě, zpět na pevninu se však již nikdy nevrátila. Velitel letky hlásil mimo jiné podivné chování palubních kompasů a zhoršenou viditelnost. Letadla se pravděpodobně pokusila přistát na mořské hladině, protože jim začalo docházet palivo. Ještě předtím byl ale rádiový kontakt s letadly přerušen a letadla jako by se do moře propadla. Při pátrání po osudech těchto letadel se navíc ztratil také záchranný letoun s třináctičlennou posádkou, který také nebyl nalezen. Vyšetřovací komise tehdy dospěla k závěru, že vlivem špatného počasí a chyb při navigaci došlo letounům palivo a zřítily se do moře.
 
Podobných „záhadných“ zmizení bylo samozřejmě v této oblasti víc. Namátkou: dne 4. března 1918 zde zmizela nákladní loď Cyclops s 309 členy posádky na palubě. V únoru 1963 se ztratila nákladní loď Marine Sulphur Queen se 39 muži na palubě. A jak to tak bývá, zpětně bylo v různých pramenech nalezeno mnoho dalších případů ztroskotání či nevysvětlitelných zmizení. Termín „bermudský trojúhelník“ má ovšem na svědomí především americký novinář Vincent Gaddis, který v roce 1964 nazval svůj hlavní článek pro magazín Argosy „Záhada bermudského trojúhelníku“. Tak byla odstartována popularita tohoto místa a „záhady“ se chopili různí záhadologové, kteří ihned přispěchali s řadou seriózních i méně seriózních vysvětlení.
 
Pominu-li evidentní přehánění bulváru (únosy mimozemšťanů, útoky gigantických chobotnic, existence okna do jiné časo-prostorové dimenze, které způsobuje mizení lodí a letadel apod.), nabízí se řada logických vysvětlení a o žádnou záhadu se pravděpodobně nejedná. Především je oblast bermudského trojúhelníku skutečně magnetickou anomálií, kde často dochází k nepředvídatelné odchylce magnetické střelky kompasu. To může často vést k chybě při navigaci. Počasí v oblasti je také velice nestálé a často přicházejí nečekaně rychle nenadálé bouře. Často zde také řádí zejména ve druhé polovině kalendářního roku hurikány. Dochází zde ke styku velkých vodních mas o různé teplotě a salinitě, což může způsobovat různé vzdušné turbulence, větší výskyt mlh apod. A v neposlední řadě se jedná o dopravně poměrně hodně frekventovanou oblast, takže pravděpodobnost havárie lodi či letadla je zde i díky tomu vyšší.
 
Celá záhada se dá charakterizovat jako souhra nešťastných náhod v kombinaci s nevyzpytatelným počasím.