Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


8. 3. - MDŽ, 1. máj - Svátek práce

8. 3. 2014

8. březen – MDŽ

Mezinárodní den žen (MDŽ), připadá každoročně na 8. března. Nejedná se o nějaký svátek uměle vyrobený bývalým československým socialistickým režimem, jak si dnes mnoho lidí myslí  (ale špatně), ale jde o mezinárodně uznávaný den stanovený k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1909 Od roku 1911, kdy byl poprvé slaven v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a USA, usiloval o volební právo žen, od roku 1975 pak je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.

Demonstrace žen na konci zimy, tradičně o nedělích, se nejdříve konaly v USA na popud tamní Socialistické strany USA; velké shromáždění za volební právo žen se konalo dne 8. března 1908 v New Yorku. Na první mezinárodní ženské konferenci Druhé internacionály v Kodani v srpnu 1910 prosadila německá socialistka Clara Zetkinová pořádání mezinárodního svátku, tehdy ještě bez určení pevného data.

Datum 8. března se ustálilo až po 1. světové válce, zejména pod vlivem velké demonstrace v Petrohradě roku 1917 těsně předcházející únorové revoluci, která se konala poslední neděli v únoru podle juliánského kalendáře, což odpovídá 8. březnu kalendáře gregoriánského. Svátek se rychle rozšířil, jeho obsah kolísal od politického a feministického protestu až po apolitickou socialistickou obdobu Svátku matek (ten se slaví první květnovou neděli).

1. máj – Svátek práce

Svátek práce nebo 1. máj je mezinárodní dělnický svátek, který se od roku 1890 slaví dne 1. května. Svátek zavedla v roce 1889 II. internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu dne 1. května 1886 V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze.

Ve Spojených státech amerických a v Kanadě se svátek práce, Labor Day, slaví první pondělí v září.

Dne 1. května 1886 proběhla pod vedením amerických odborů celodenní stávka, usilující o osmihodinovou pracovní dobu bez ztráty peněz. Celkově stávkovalo asi 300 000 dělníků. Dne 3. května pak proběhlo v Chicagu shromáždění, při kterém došlo ke střetu demonstrantů s pořádkovými silami, při kterém přišlo o život několik stávkujících v důsledku policejní střelby. Dne 4. května zemřelo několik lidí při demonstraci na Haymarket Square kvůli výbuchu bomby, ze kterého byli obviněni a následně (bez důkazů) odsouzeni k smrti anarchisté August Spies, Albert Parsons, Adolph Fisher, George Engel a Louis Lingg. První čtyři jmenovaní byli popraveni dne 11. listopadu 1887, Louis Lingg spáchal sebevraždu den předtím.

Poprvé se Svátek práce celostátně (v USA) slavil 1. května 1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později (tedy 1889) přijala II. internacionála na návrh francouzských socialistů 1. máj za oficiální svátek práce. Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy, jako například nacismus (i když ještě roku 1922 trval Adolf Hitler na zákazu tohoto „marxisticko-anarchistického výmyslu“) nebo třeba katolická církev, která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu dělníkovi.

V socialistických zemích (po 2. světové válce až do devadesátých let 20. století) patřil tento svátek mezi nejdůležitější. Organizovaly se masové prvomájové průvody, které procházely městy, často před tribunou s místními představiteli moci. Účast na oslavách prvního máje byla obvykle „dobrovolně povinná“ a nadřízení a učitelé měli nařízeno kontrolovat účast na oslavách svých podřízených a žáků. V průvodu byly zejména zastoupeny podniky, školy i různé zájmové organizace (např. Svazarm či Červený kříž atd.). Kromě pěších účastníků městem projížděly i ozdobené tzv. alegorické vozy (díky jim se propašovalo ven ze závodů cokoliv a bylo pak jak by se dnes moderně řeklo „odkloněno“).  Neodmyslitelnou součástí „rozradostněných“ průvodů byly nejrůznější pozdravné transparenty, revoluční hesla a mávátka. Navíc v českém prostředí nahrával propagaci této akce i ten fakt, že 5. květen a 9. květen (což jsou významné dny z konce 2. světové války) byly časově blízké. Užívalo se tehdy zcela běžně propagační sousloví „slavné májové dny“ a na mnoha letácích a plakátech bývaly uvedeny všechny tyto dny společně, tedy 1., 5. a 9. květen (po změně režimu se v ČR za den osvobození považuje 8. květen – Den vítězství – den podepsání kapitulace Německem /nikoliv den osvobození Prahy Rudou armádou 9. května 1945/. Druhá světová válka oficiálně skončila  až 2. září 1945 podepsáním bezpodmínečné kapitulace Japonskem na americké válečné lodi Missouri poblíž Tokya.